pondělí 11. května 2020

Neumřel jsem - žiju

Zase uplynul skoro měsíc od posledního příspěvku. Dva další jsem rozepsal... a z různých důvodů nedopsal. Mám nějak problém udržet pozornost - furt mne něco ruší a odvádí pozornsot. I při psaní tohoto příspěvku jsem stihl přečíst několik článků na zpravodajských portálech... 
Návrat na linku je nelehký. A docela jsem toho měl dost po prvním týdnu, kdy se začalo platit. A ode dneška přibudou maturanti a žáci 9 ročníků. A to zase bude dohadování o tom, jak prokazovat na jakou slevu má kdo nárok... 
A pokud jde o peníze, tak jsou zákazníci neoblomní. A hádají se. A to i ti, kteří jezdí zdarma. Přijdou, v lepším případě ukážou občanku, neřeknou ani dobrý den a jdou dále do vozu... Pak se titíž diví, že jim nezastavím na zastávce na znamení, když to znamení nedají. Nebo že sice zastavím v normální zastávce, ale nepočkám až si uvědomí kde jsme a proberou se k výstupu. Když není nikdo u dveří, tak se po zastavení zase rozjíždím.
Abych byl upřímný, i já sám mám občas binec v tom, kdo kdy a kolik má platit. Hlavně mám furt v hlavě stará pásma a tam to kolikrát o jedno pásmo nesedí. Tak jen doufám, že nepřijde revizor a nenapočítá mi nesprávně vydané jízdenky.
Pro dnešek dost. Musím do práce.

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...