Na vlky železa

V názvu článku je název knihy a zároveň dvoudílného televizního filmu.
Autorem knihy je spisovatel Zdeněk Třešňák. Kniha se mi v nedávné době, docela náhodou ocitla v ruce a přečetl jsem ji "jedním dechem". Příběh primáře z jedné malé nemocnice je napsán poutavě a docela uvěřitelně. V jeho příběhu je pěkně popsáno, jak mohla vypadat nejedna privatizace v našich krajích. Knihu bych hodnotil tak na 75%.
Film je trochu jiné kafe. Bohužel jsem četl napřed knihu a tak mne dost překvapilo, že film je na motivu knihy postaven dost volně. Velmi mi vadí, že charakter hlavní postavy je jiný. Ne zcela, ale podstatně k tomu, aby mne to vadilo. Miroslav Etzler sice podává velmi dobrý výkon, jenže to není ta samá postava...
Jak hodnotit film nevím... Právě díky rozdílnostem s knihou. Za shlédnutí stojí...

Trocha statistiky, nikoho nezabije

Jak jsem slíbil, a protože nějak nemám o čem jiném psát, budu se dnes věnovat trochu statistice. Je to jen výcuc co nabízí rozhraní bloggera. Ještě než se vnoříme do té nudy uvnitř, prozradím vám, že vzhledem k době uplynulé od publikace článku je nejúspěšnější ten celkově třetí v pořadí podle čtenosti. A aby tam ta statistika nebyla jen jedna, přidal jsem tam ještě pořadí vyhledávaných slov, podle kterých google nabídl moji stránku ke čtení.
Takže kdo chce vědět více vstupte...

Co napsat?

Sice jsme sliboval, že budu více psát, ale jaksi se mi nedaří. možná jsme línej, možná je v tom něco dalšího. čert ví. Pravdou je, že se mi jaksi nedostává energie. Přicházívám z práce kolikrát pěkně vyřízený.
Koukal jsem do statistik návštěvnosti stránek. Vypadají velmi zajímavě a překvapivě nevyhrál článek se sexem v názvu. Pokud se mi podaří napsat další příspěvek, napíšu, které články jsou jak úspěšné.
Chtěl jsem původně napsat něco o ježdění v zimě, ale letos jsem si toho moc neužil. Pravda, párkrát to už klouzalo, ale nebylo to nic, o čem by bylo třeba nějak více se zmiňovat. Jediná věc, která mi poslední dobou připadá za zmínku je takové nějaké zhoršení nálady mezi cestujícími. Prostě lidi jsou čím dál více nevrlí a protivní a tak... Bohužel, včetně mě. I na sobě sleduji zhoršené nálady. I mne častěji dochází trpělivost... Navíc mne zase bolí zuby a bojím se jít k zubaři. Mám totiž pocit, že k tomu starému jít nemohu...
Pozitivum dnešního dne - Výhra ve čtyřhře v Davisově poháru.
Strašlivě mne potěšilo, že už mám pět čtenářů. Dva tu sice jsou už z doby minulých ale každý nový potěší. Děkuji.