úterý 20. května 2014

Noční Hradčany

Těchto pár fotografií vzniklo při malé procházce z Pohořelce směrem na Hradčanské náměstí. Je tam krásně. 
Konec Radnických Schodů

neděle 18. května 2014

A chčije a chčije

Slovy klasika začínám dnešní článek. Pohled z okny vypadá velmi optimisticky a nálada, kterou to přináší je prostě suprová. I když, teď akorát neprší...
Bohužel i události posledních dvou týdnů nejsou nadpisu moc daleko. Navíc chvílemi padají hov.. Stěžovat si nebudu. Upřímně - furt by mohlo být hůře... A doufám, že nebude. Aktuálně čekám na pokutu za bouračku, která byla klasická "co neubrzdíš..." Bohužel se nevyřešila na místě a tak nezbude jen čekat a doufat v přestupek...
Jak rád bych tedy teď měl jiné starosti...
Potřeboval bych trochu optimizmu do žil a nějak nikde není. Nebo ho nevidím...
Potřeboval bych zubaře - ke starému nepůjdu a novému se bojím zavolat...
Potřeboval bych delší den a delší týden, abych se mohl lépe vyspat...

Ještě dnes se pokusím nacpat sem pár fotek z mých posledních fototoulek... ale za výsledek neručím
Nechtěl by mi někdo dělat společnost při nočním focení Prahy? Někdy začátkem června...

Aktuálně poslouchám nového Xindla. Vůbec to není špatné.

Tak doufám, že další týden přinese i se sluncem lepší náladu.

úterý 6. května 2014

ještě jednou k přátelství mezi mužem a ženou

Tenhle příspěvek jsem si nenechal pro sebe a pro toto místo. Diskuse pod ním zde na blogu je nulová... Asi to holt není téma jako tyčovky... A o celkové čtenosti nemluvím...
Takže jsem toto téma předhodil pár známým a tady je výsledek:
Přátelství mezi mužem a ženou existuje.
Jen je k tomu potřeba dvou zralých a dospělých jedinců, kteří do vzájemného vztahu nevnášejí nic navíc.
Nebo pokud alespoň jeden z nich je homosexuál.
Nebo pokud jsou oba či jeden (většinou muž) omezeni věkem či schopnostmi...
Nebo oba věří seriálu Přátelé - mimochodem tomu je letos deset let co ho přestali vysílat a dvacet let od jeho počátků...

pondělí 5. května 2014

Hunger Games - Hladové hry

Nějakou náhodou jsem shlédl první dva dosud natočené díly Hunger Games. Tyto filmy vycházejí z knižní předlohy americké spisovatelky Suzanne Collinsové. Filmy jsem již ohodnotil na CSFD. |Nebudu se zabývat dějem - jen popíši, jak na mne vše působilo.
První díl mne zaujal tak průměrně. Nejhorší na něm je krev. Krev dětí. Jako otec 4 dětí jsem poněkud útlocitný, pokud jde o umírání dětí ve filmech. To je totiž věc, ze které mám strach - že mi kterékoliv dítě umře. Nemocí, či násilím - obojí je hrozné. Druhý díl mi přišel už lepší. Už jen díky tomu, že zde děti neumíraly. Ale byl i celkově propracovanější a jednotlivé postavy se konečně začaly trochu vyostřovat a dokreslovat.
Shlédnutí filmů mne inspirovalo k přečtení knižní předlohy. A dnes jsem jedním dechem dočetl třetí díl. Ten zatím není v distribuci, ač zfilmován již je a bude mít dva díly. Ale vraťme se ke knihám. Znovu se mi potvrdila stará pravda, že knihy jsou lepší jak film. Kniha je poutavá hned od začátku a čte se opravdu jedním dechem. První díl, kde se seznamujeme s postavami je strhující a ukazuje že smrt na papíře je prostě méně jak smrt na plátně. Navíc ukazuje, že i přes bezprostřední hrozbu smrti, si lze zachovat lidství a i určitou nevinnost. Druhý díl je šokující a ukazuje, že když je špatně, může být ještě hůře. A vše je zase v rukou hlavních hrdinů a hlavně v jejich srdcích. A i v takovýchto podmínkách lze zůstat člověkem. Poslední díl přinese očekávané rozuzlení. Ano, je předvídatelné, jak dopadne souboj dobra se zlem. Tenhle díl však přináší boj na více rovinách a hlavní představitelka musí vybojovat ten nejtěžší souboj...
Asi to nejsou knihy, které si přečtu znovu. Přinesly mi týden celkem zajímavé četby a zamyšlení. Ale doporučuji je všem. A asi je jedno, jestli napřed knihu nebo film. Obojí má něco do sebe.

sobota 3. května 2014

Francois Villon - Dvojbalada o bláznovství v lásce

Francois Villon je jeden z mála básníků, který mne zaujal. A je zajímavé jak mnoho z toho co napsal v 15 století, platí i dnes

Tak milkujte si jenom dál
a choďte, kde se slavnost slaví;
nikdo tím ještě nezískal
a natlučete si jen hlavy.
Bláznovské lásky smyslů zbaví:
Šalomoun měl jich na tisíc,
Samson tím přišel o své zdraví.
Šťasten, kdo s tímhle nemá nic!

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...