Příspěvky

o anonymech

Pro mne je tohle téma docela těžké na zpracování. V aktuální době sice neřeším nic, co by se mne týkalo, ale... Již jsem se s anonymem potkal. A již jsme ho i napsal...
Začněme definicí - co je to anonym? Podle Wikipedie Anonym, může mít několik významů:
Anonym (umění) – umělecké dílo, jehož autor je neznámý.Anonym (dílo) – vědecké pojednání, spis apod., jehož autor je neznámý.Anonym může označovat dopis, zprávu atp., jejichž původce (autor) chce zůstat neznámý, v anonymitě. Pro potřeby tohoto příspěvku, budiž myšlena poslední definice...

A abych začal sebereflexí, tak já sám jsem kdysi anonym napsal. Bylo to anonymní vyznání lásky. Neměl jsem odvahu se k tomu přiznat. Stejně chodila s mým spolužákem... Pamatuji si, že jsem tenkrát napsal Anonym, který by splnil i kritéria umělecká... A viděl jsem, jak se tvářila, když ho četla... Myslím si, že se jí líbil. Aspoň si ten úsměv pamatuji dodnes.
Anonymy však většinu nejsou vyznání lásky. Většinou se snaží na něco upozornit nebo dokonce ub…

furt se něco děje

Nějak to tu spí. Od září mi zase začala škola a tak šílím z toho.
K tomu mi trochu trápí zdraví.
A navíc jsem se zase projevil, jako naivní trouba.
Tenhle příspěvek píšu už dva měsíce...

Ale popořadě. S tou školou skuhrám a skučím od začátku, a některé okolo mne to štve. Dost lidí mi říká, neblbni, to dáš, to půjde a tak podobně. Dělají to asi proto, že mi chtějí dodat sil. Jenže, to bych nebyl já, abych to nepochopil obráceně - když mi to ti lidé říkají, tak se tím cítím více zavázaný a je pro mne daleko těžší zvládat jakékoliv nesnáze. Bohužel mne to nemotivuje, ale zatěžuje. Mám problém si připustit, že prostě nemám kapacitu, že to takhle nejde, že není čas, prostor, síla, motivace...
A když to ukončím, mám pocit že si to neodpustím, a že tím mnoho lidí zklamu.

Zdraví - asi to je reakce na stres. Bohužel se mi trochu více kazí záda a krční páteř. Asi to všechno souvisí nejen se školou, ale i s tím dalším, o čem chci psát. Možná ani nechci psát. Nevím... i vím. Dopisuji tento příspě…

Týden uplynul

A já makám, a dokonce i píšu, ale není čas...
Tuhle jsem si dokonce udělal výlet do Bratislavy - poprvé v životě.
Byl jsem tam 2 hodiny a jel zpět. Viděl jsme jen průjezd městem a autobusové nádraží... Koupil si kafe, pizzu a bagetu...
mám rozepsané cosi o nevěře, cosi o anonymech a přemýšlím ještě o jednom tématu.
Přemýšlím, jak se občas dokážu zmýlit v lidech. Je chyba ve mě nebo v nich? Ale logicky je to moje chyba, když od někoho něco očekávám a nedostane se mi toho. Když někomu věřím, a on mou důvěru zklame. Stejně tak, když mi někdo vyčítá a prská na mne různé věci, tak to odpovídá spíše o něm, než o mě.
Řeším jestli já jsem nezklamal... Ale vydírat se citově nenechám. Výtky typu, to jsi tedy kamarád, když...
To jsou spíše podpásovky a to se nedělá...
V nouzi prý poznáš přítele. V jakém období jsem, když zjišťuji, že ne každý, kdo se tváři jako přítel, je přítel?

Stále čtu...

V poslední době na čtení nemám tolik času, co jsem měl kdysi. Přesto se něco našlo....

Vánoce Hercula Poirota A. Christie
Hercule Poirot v nejlepší formě řeší záhadu brutální vraždy v zamčeném pokoji. Kdo z velké rodiny se dopustil vraždy? A právě o vánocích... Agatha Christie je právoplatně nejlepší spisovatelkou v oboru krimi.

Pašeráci v oblacích V. Ríša
Když kdysi začala serie JFK vycházet, četl jsem každý díl... ale nechal jsem toho, protože to začínalo být na jedno brdo. A je to pořád... Tady se mi moc líbí, že je to smícháno s Bigglesem a letadly... ale...

Dveře do léta R. A. Heinlein
Můj oblíbený spisovatel. A krátká letní jednodenní oddychovka. Příjemné, promyšlené, čtivé a lehké. A nejlepší ze všech je Pete

Provinilé slasti L. K. Hamilton
Ke knize jsme se dostal jako k něčemu, co normálně nečtu... Mělo to být darktown fantasy horor s prvky erotiky  Nějak mi tam chyběly právě ty prvky Hororu a i některé prvky erotiky, které tam měly být. Je to celkem čtivé, ale občas přitažené za…

O čem psát...

Otázka, na kterou mám problém si odpovědět. Ne že bych neměl témata, ale mám jich skoro až moc... A nemám jak se rozhodnout, které ztvárním, a které bude stát za hlubší zamyšlení. A na které budu mít čas...
Visí mi ve vzduchu tato témata, která se mi opakovaně vrací - o nevěře - není to nic, co by se ne osobně týkalo... jsme si tím téměř jist... ale člověk si nemůže být jistý ničím... Hlavně se mi líbí, jak moc velký je rozsah toho, co může být vykládáno za nevěru - o anonymech - téma, které se mne v poslední době docela týká. V posledních cca 3 měsících jsem jich dostal několik...Většinu jsem nečetl, ale ty co jo, byly zajímavé a zdá se, že měly i v něčem pravdu... - o mileneckých vztazích - trochu to souvisí s prvním tématem, ale taky ne... Jak já to chápu, milenecký jest vztah, který je odvozen od slova milovat... takže se neomezuje ničím jiným

Pokud má tenhle blog alespoň nějakou čtenářskou základnu, odpovězte prosím... očem mám psát jako o prvním?


Láska bez podmínek?

Nedávno jsem narazil na facebooku na toto téma. Je to téma, které se vrací. Nejen mě, ale i mnoha dalším lidem...
A tak jsem si nadpis článku protáhl Googlem. A našel, že na toto téma bylo naspáno veeeeeelmi mnoho.
A tak začnu citátem z jednoho z článků, který jsme našel díky Googlu.

„Aby jedinec mohl říct ,,Já tě miluju.“ musí být nejdříve schopen říct ,,Já…“  Ayn Rand 
Ten článek je tady

A ač začal hezkým citátem, tak s ním v mnohém nesouhlasím a hlavně s jeho závěrem, kde autor říká:
Jen taková osobnost je schopná říct: ,,Miluju tě, protože představuješ něco, čeho si vážím a co obdivuju, co máme společného nebo čeho jsi dosáhl/a. mou lásku sis zasloužil, stejně jako já věřím, že si zasloužím tvou. Pokud tyto vlastnosti na jedné nebo druhé straně zmizí, zmizí následně i ona náklonnost mně k tobě nebo naopak.“
Podle mne ten závěr rozporuje sám sebe, zralá osobnost nepotřebuje říkat "zasloužil jsi si /zasloužím si"
Další článek na toto téma, zde, mne oslovil proto, že zátěž, kt…

Dušený ve vlastní šťávě - dovolená 2015

Obrázek
Tento článek jsme začal psát před třemi lety. Letos je podobnost počasí dost zarážející. Akorát je to o dva až tři týdny dříve.
Někde jsem četl vtip, že to co nám teď příroda předvádí, je demoverze krematoria. Zdá se, že tato humorná poznámka není daleko od pravdy.
Tenhle příspěvek jsem začal psát na začátku prázdnin (2015) a od té doby jsem se nikam nedostal. Horko, horko a ještě větší horko mi z hlavy vysálo úplně vše.
Minulý týden jsem konečně dostal dovolenou a tak jsme se s rodinkou vydali na cestu po republice s cílem... který zde neuvedu, protože se nesplnil...
První den jsme dojeli kousek za Český Brod ke kamarádce, u které jsme dali grilovanou večeři a přespali jsme ve stanech na zahradě.
Druhý den jsme vyjeli směr Sázava. Navštívili jsme Světlou nad Sázavou a nakonec jsme dojeli do kempu na Stvořidlech. Sázava v těch místech je krásná.

Třetí den jsme vyrazili dále na východ. Směr hrad Pernštejn a dál. Na Pernštejn jsme se nakonec dostali. Na tenhle hrad jsem se chtěl dostat …