Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám a končím. 

příspěvky tu zůstanou, dokud Google dovolí. Jsou zkopírovány na jiném místě, kde jsou také přístupné. Stopy jsou. kdo bude chtít, najde.

A já si budu sále psát do kapsy.

Naked Attraction? Jako vážně?

Měl jsem tu čest, nebo spíše smůlu zjistit, že existuje výše uvedený pořad. Už ani nevím v kterém mainstreamovém mediu jsem zahlédl článek o "nahé seznamce" a pak jsem tu věc našel v historii prohlížení na internetové televizi... A tak jsem se taky podíval...

Pro ty kteří nevědí a neznají, jedná se o britský pořad, kde si jeden muž či žena bez rozdílu veku vyhledává svůj protějšek z 6 žen nebo mužů. Pořad pomáhá hledat druhého do páru pro všechny orientace. Takže i muže pro muže, či ženu pro ženu a to bez rozdílu věku. Jako myšlenka je to netradiční a má určitý nádech pikantnosti a čehosi eroticky lákavého... Ale opak je pravdou. Aspoň pro mne. Překlad názvu je "Nahá přitažlivost" a to je to poslední, co jsem tam našel - přitažlivost.

Asi jsme staromódní, ale fakt jsem raději, když zůstává prostor pro představivost. Většinou mi nevadí jak holka vypadá, pokud má něco v hlavě... Ale tady jsem se kolikrát spíše vyděsil předem. Prakticky žádná mne nezaujala... Navíc mi to přijde fakt bizardní a natolik sirové, že nemám slov...

Přemýšlím, jestli dále rozvádět co vše mne zarazilo a místy až znechutilo. Třeba když bude nějaká odezva...

O práci řidiče - 2. část

Dneska něco obecně o práci řidiče

Práce řidiče je náročná nejen z hlediska nutnosti zvládnout velké vozidlo, ale klade i nemalé nároky na psychickou odolnost. Psychika je vytěžována hned dvakrát. První je díky styku s cestujícími. Troufám si říci, že člověk, který nemá rád práci s lidmi nebo není masochista, tuto práci nemůže dělat. Přeci jen je hned první na ráně pro nespokojeného cestujícího, který si na řidiči hned vylévá své špatné vstávání a stěžuje si buď jemu nebo na dispečink na minutové zpoždění nebo i na to, že řidič divně kroutí hlavou. Případně další nespokojenosti, které se mu během dne staly.

O práci řidiče - 1. část

 Kdysi jsem tu již pár věcí na toto téma napsal. Pak jsem psal drobný referát na toto téma z důvodů, již dnes neaktuálních. Bohužel. Kdo chce, najde si, co jsme zde psal v předchozích letech a může porovnat, co se změnilo. Ted sem asi na 3 nebo 4 díly překopíruji a drobně upravím skoro dva roky starou práci na téma Práce řidiče autobusu.

Takže začněmež úvodem

Jako řidič autobusu pracuji již přes 11 let. Celou dobu pro jednu společnost, kde jsem jezdil linky MHD našeho města, potom příměstské linky v systému Středočeské Integrované Dopravy příměstské a dnes již jezdím plně v režimu Pražské Integrované Dopravy - PID.  Zkusil jsem i práci na dálkových linkách a občas si odskočím ke známému, který jezdí převážně výlety s dětmi a přes léto kyvadlovou dopravu do Chorvatska či Itálie. Mám tedy zkušenosti s prací ve dvou režimech práce řidiče – podle Nařízení vlády č. 589/2006 Sb. a Nařízení Evropského parlamentu a rady č. 561/2006

PRO ZASMÁNÍ Just For Laughs Gags

Abych si splnil svoje, tak pro tento týden sem vložím odkaz na dvě videa s vtipnými scénkami. V práci se moc nezasměji. A v dnešní době je smích potřeba více než dost.

první..

A druhé je na FB tady, na YouTube jsme jej nenašel
https://fb.watch/3iGtn63Orx/

Zkusíme restart

Tenhle blog vznikl  kdysi z hecu a ze slibu - týdně něco přidat. A jak to s ním dopadlo... Ani se mi nechce se koukat do statistiky. Prostě to nejde, já jsem chtěl a nejde to vždy... A tak jsem si vzpomněl na jednu knihu, kterou jsem kdysi četl a kde hlavni hrdina prostě svou pílí a cílevědomostí se vypracoval. Pak mi relativně nedávno někdo řekl, že kolikrát i to že to člověk zkusí je důležité. 

Tak to zkusíme.

Mimochodem, ta kniha se jmenovala Martin Eden a napsal ji Jack London. A její poselství je trochu jinde, než jen o té píli a cílevědomosti. A rozhodně nechci skončit, jako její hrdina. Ale již je to dlouho, co jsem ji četl. Ale těch pár čtenářů, kteří i občas něco okomentují by se hodilo

No a abych si nedával cíle, které nepůjde splnit, tak doufám, že se mi podaří napsat něco alespoň jednou za měsíc.

Ale je tu stále to věčné téma - o čem psát, aby to bylo zajímavé a bezpečné. Zveřejňovat zde věci ze svého deníku by asi fakt nebylo moc dobré. Co se svěří internetu, se z něj pak blbě dostává. A anonymizovat většinu těch věcí by fakt bylo mooooc práce.

tak mi držte palce

Je listopad ... a tady nic

 A to jsem sliboval, že budu přispívat pravidelně...

sliby chyby. Jen není moc času a není nálada a není chuť. 

Čas - jsou týdny, kdy jsem v práci denně cca 12 h, Ráno vstávat okolo 4:30 a domu někdy i v 18 - 19. A o víkendu rodina... A spánek. Takže tak je to s tím časem.

Nálada - na psaní a jakoukoliv tvorbu je potřeba nálada. A když je člověk unavený je problém i stou náladou. A unavený bývám. Zlaté časy na zájezdech - to nebyla taková námaha.

A chuť? Chuť mám spíše na jídlo a to se nedá moc psát. Když se najím, chci spát. Ještě rád vařím. Půjde-li to takhle se mnou dál - budu mít brzy dva metráky.

A završme to slovy klasika - abych mohl psát, nesměl bych číst.