Cítím se upracován...

...aniž bych něco dělal.
Tenhle víkend jsem povětšinu času strávil prací. Kupodivu. V sobotu jsem vstával v půl šesté. V neděli jen o chvíli později. V sobotu jsem se povinně školil. Jediné co jsem se dozvěděl, že budu mít řidičák jen na pět let. Protože jsem profesionál, tak nám přichystali takovéto vylepšení... V neděli jsem byl na malém zájezdíčku. Škoda že byla tak hnusná zima.
Co se dělo minulý víkend si vzpomínám jen tak matně. V sobotu odpoledně jsme byli u našich. V neděli už nevím.
Teď když jsem se konečně rozhoupal něco napsat, jsem ze všech stran bombardován, že tohle, či tamto...
Nejlepší je, že mni bylo vytknuto, že se tvářím jako bubák, a že to není příjemné.
Sakra, můžu se přece tvářit jak chci, nebo ne?
Jdu spát
zcela otráven

Hurá, konečně je jaro

Když jsem se tento víkend podíval z okna, viděl jsem neuvěřitelnou věc - svítilo sluníčko. Paráda, konečně bude lepší počasí. Bylo by fanj, kdyby se zlepšila i nálada cestujících, ale to je jen sen...
U mě nic moc nového. Snad jen zub se konečně zlepšil. Po trojím čištění lůžka a týdnu antibiotik už bylo na čase.
Jinak jsem neskutečně línej cokoliv dělat. Ani psát sem se mi nechce, i když jsem to slíbíl... A ani vana nepomáhá.
Nějak začínám pochybovat o účelnosti tohoto blogu. Ale tři články jsou rozepsané, tak snad je i dopíši.
Tak snad pomůže to jaro.