úterý 6. června 2017

O cestujících - maminky s dětmi

Po dlouhé době se vrátím k tématu cestujících. Možná se budu opakovat, tak mne nebijte, ale aspoň uvidíte, že téma mne pálí i po takové době.
Velmi zvláštní skupinou jsou maminky s kočárky. Pro cestování s kočárkem má přepravní řád dokonce zvláštní sekci. V té se mimo jiné říká, že při nástupu a výstupu je cestující s kočárkem povinen upozornit řidiče. Při nástupu zvednutím ruky a při výstupu zvukovým signálem řidiči. Navíc je cestující povinen kočárek zajistit a být u něj po celou dobu přepravy...
Nejsme na maminky pes. Pokud je to potřeba tak i pomohu s kočárkem do/z autobusu. A to nemusím. Ale... Asi nemá cenu rozebírat, jak se dodržují ta tři pravidla, která jsem psal výše. Pravidlo o výstupu je asi jediné, které zas tak nevadí.
kdežto při nástupu, to už je jiná... V lepších dnech je to tak fifty-fifty. A to zrovna tohle pravidlo je důležité, Pokud totiž již je naplněna kapacita pro přepravu kočárků, tak nemohu vzít další. Jsem na tom tak, že ač mohu brát jeden a vejdou se dva, tak dva vezmu... ale pak se přiřítí třetí, nacpe se dozadu a co s ní. když jede další spoj až za půl hodiny... A nejhorší je, že kdyby se slušně zeptaly... Pak se hádáme a já mám sto chutí ji tam nechat... Jsem měkkej nebo hodnej?
Teď k samotné přepravě. Chápu, že když je dítě tak staré, že už chodí, tak je těžké ho udržet v kočárku. Že je kolikrát jednodušší ho z kočárku vyndat a mít ho na klíně. To ale neznamená, že se posadí na sedačku hned u dveří, kde při brzdění dítě držené v náručí, poletí hooooodně daleko.
Nebo, že nechám díte pochodovat po sedačce. A jak se tyhle matky vztekají, že je napomenu a požádám o nápravu...
Poslední perlička - na jedné stanici nastoupily dvě maminky, vzájemně si pomohly do autobusu. Cesta proběhla v klidu. Obě jeli na konečnou stanici. Tam jedna pomohla druhé s kočárkem a pak se vrátila do autobusu pro svůj. Ta první mezitím odešla a ta v autobuse jen nevěřícně koukala.
Chápu, a z vlastní zkušenosti vám, že soužití s malými dětmi je těžké. Ale to přece neznamená, že se staneme nemyslícími a agresivními tvory, kteří místo dohledu nad zdravím a životem dítěte jeho život riskujeme tím že nedbáme jednoduchých pravidel...


Žádné komentáře:

Okomentovat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...