Zkouškové období

Jak jsem psal, stal se ze mne, na stará kolena, student vysoké školy. Dlouho jsem o tom přemýšlel a rozhodoval se i co. Poslední důvod proč jít studovat byla smrt mého kolegy. Zemřel ve věku 31 let... A v posledním roce života studoval ČZU. Mimo jiné jsem si řekl, že tu školu udělám za něj. Škoda ho a škoda, že jsem nebyli bližší přátelé.
A tak jsem vybíral a nakonec po více jak dvouletém vybírání jsem vybral Univerzitu Pardubice. Přemýšlel jsme i jaký obor. a ač mi každý říká, že jsem technický typ, tak mám raději humanitní obory. Nakonec vyhrál obor technický... Největší strach jsem měl a mám z matematiky. I proto jsem velmi přemýšlel jaký obor a co.
A teď mám za sebou první semestr. Splnil jsem všechny předměty, krom jednoho. Matematiky. Zkouškové období byl docela záhul. a byla to zkouška i pro mne, zda to dám... A kupodivu jsem jen jeden předmět musel dát na druhý pokus. A stejně mám nejhorší známku C - tj za 2.
Ale ta matematika... to je věc. naštěstí mám ještě 3 pokusy letos a 2x3 v dalších letech. Ale nechci ji valit před sebou.
Dneska jsem se dozvěděl, že je to proto, že nejsem disciplinovaný a dostatečně motivovaný...
A mám přijít na to, abych z musím a měl bych se učit, přešel do režimu, chci se učit.
Takže matematika je pro mne Zkouška s velkým Z. Jedna z těch, která je více stupňová.
Jedna z těch zkoušek, které nosí sám život.
A kterých je život plný.
A které ještě přijdou.
Celý život je takové zkouškové období.

Rok a pul nic

Velmi jsem přemýšlel, jestli vůbec tady ještě někdy něco napsat. A fakt do teď nevím.
Na jednu stranu jsem rád, že to tu nikdo nečte a na druhou bych rád, aby to někdo četl
Jsem jak ten hostinský, co po něm zbyla Hospoda na mýtince.
Navíc se událo mnoho věcí, ta poslední je, že jsem začal chodit do školy...
Takže, pokud se tu objeví aspoň jedna reakce do konce února, tak budu v blogu pokračovat, pokud nic tak ho uspím. Začnu jinde a pár věcí zrecykluji.