Jak jsem psal, stal se ze mne, na stará kolena, student vysoké školy. Dlouho jsem o tom přemýšlel a rozhodoval se i co. Poslední důvod proč jít studovat byla smrt mého kolegy. Zemřel ve věku 31 let... A v posledním roce života studoval ČZU. Mimo jiné jsem si řekl, že tu školu udělám za něj. Škoda ho a škoda, že jsem nebyli bližší přátelé.
A tak jsem vybíral a nakonec po více jak dvouletém vybírání jsem vybral Univerzitu Pardubice. Přemýšlel jsme i jaký obor. a ač mi každý říká, že jsem technický typ, tak mám raději humanitní obory. Nakonec vyhrál obor technický... Největší strach jsem měl a mám z matematiky. I proto jsem velmi přemýšlel jaký obor a co.
A teď mám za sebou první semestr. Splnil jsem všechny předměty, krom jednoho. Matematiky. Zkouškové období byl docela záhul. a byla to zkouška i pro mne, zda to dám... A kupodivu jsem jen jeden předmět musel dát na druhý pokus. A stejně mám nejhorší známku C - tj za 2.
Ale ta matematika... to je věc. naštěstí mám ještě 3 pokusy letos a 2x3 v dalších letech. Ale nechci ji valit před sebou.
Dneska jsem se dozvěděl, že je to proto, že nejsem disciplinovaný a dostatečně motivovaný...
A mám přijít na to, abych z musím a měl bych se učit, přešel do režimu, chci se učit.
Takže matematika je pro mne Zkouška s velkým Z. Jedna z těch, která je více stupňová.
Jedna z těch zkoušek, které nosí sám život.
A kterých je život plný.
A které ještě přijdou.
Celý život je takové zkouškové období.
Žádné komentáře:
Okomentovat