úterý 21. února 2012

A pominuly mrazy, alespoň ty fyzické...

To co nám předvedla příroda v posledních třech týdnech nepamatuji cca 25 let... Jo, fakt jsem tak starý. Za dobu mého aktivně pracovního života jsem něco podobného nepamatuji. Loni a předloni sice byla taky zima, ale mám pocit, že ne taková. I když i loni zamrzala nafta...

Předloni, kdy udeřily největší mrazy jsem měl zvrtnutý kotník a tak jsem z toho moc neměl. Loni jsem měl štěstí a nedělo se toho tak moc. Jednou jsem musel v autobuse řešit slabší topení, několikrát mi zamrzl vzduch ve vyvažovacích ventilcích a jednou či dvakrát klekly baterky. Letos mne vzduch potrápil jen jednou. Zato jsem si užil s topením. Právě když mi zamrzl vzduch a dostal jsem záložní autobus přišel první problém, do onoho busu táhlo tak, že se jízda velmi blížila jízdě na motorce. Naštěstí pro mne, jsem ten autobus hned po ránu nenastartoval, takže mi přivezli další záložní bus. Prý rovnou s dílny, takže prý topí, a tak..
Jenže se ukázalo, že nefunguje jeden radiátor ve voze a tak při teplotách okolo -10 tam bylo... no tak na hranici. Druhý den po ránu však odešel i přední radiátor a teplota venku se blížila, a místy i překročila, -20... a uvnitř to bylo podobné. Na předním okně mi zamrzla dech. A já jsem seděl za volantem v bundě a nohy přikryté dekou a úplně mi mrzla chodidla, na kterých jsem měl dvoje ponožky. Zbytek nohou i přes teplé jegrovo prádlo postupně chladl také... V těchto podmínkách jsem přežil a vše odnesl jen slabým nachlazením. A byla mi nakonec odpuštěna i dvojice spojů a já mohl rozmrznout...
Po dlouhé době se mi podařilo dostat se i do kina. Byli jsme na filmu Láska je láska. Nosné téma snímku mne nadchlo, ač se jedná o docela choulostivé téma. Celkově však byl film super. Po dlouhé době jsem se v kině docela bavil. Vřele doporučuji.
Teď velmi přemýšlím, zda napsat, čí nenapsat, co se stalo potom... Protože to co se stalo mi pokazilo skoro celý následující týden a skončilo tím i jedno přátelství. A to na začátku byla provokace a nedorozumění... Já nepochopil, že je to jen provokace... Ale to co následovalo byl podraz. A mrzelo mne to o to víc, že rok předtím, jsem zažil  něco podobného, jen z druhé strany... To je spíše na povídání u piva, než na vylití si srdce na blog.
Jen doufám, že jsem se poučil...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...