Tři bratři

Zkopíruji tu své hodnocení z csfd.cz 

Nelze jinak, než 5 hvězd. Na pohádce jsem byl s dětmi v malém kině. Bylo tam více rodin a nejmenší dítě tak 5 let. A celou dobu se bavili jak děti tak i jejich rodiče. Pohádka je prostě SUPER a je vidět, že pánům Svěrákům to funguje. A upřímně si myslím, že hodnotit tuto pohádku bez dětského pohledu na svět nelze. Ti kteří dali čtyři hvězdy, budiž. ale tři a méně... Vždyť je to pro děti!

Napsal bych více, ale nemám slov.
Snad jen - někdo by mohl namítnou, že kluci jsou neherci a že jim to moc nejde... Myslím si, že volba těchto třech neznámých byla velmi zdařilá. Obzvláště ten nejmladší se povedl. Stejně dobře vybrali i jejich ženské protějšky. Sice neznámé tváře, ale perfektní. Z ostatních rolí se mi moc líbí Ivana Chýlková a Jiří Lábus.

O rozchodech

K napsání této úvahy mne Přivedla jedna blogerka. No možná dvě...
Je to proto, že zrovna sama prožívá bolestivý rozchod. A ta druhá ho zase způsobila... A aby bylo jasno, myslím rozchod z dlouholetého vztahu...
Chci se vyhnout popisu obou výše uvedených případů. Popíši svoji minulost... A varování, vezmu to od dob, kam mi paměť sahá. Bude to dlouhé povídání

Vánoce za dveřmi

V posledních dnech je vánoc až moc. A docela mne to štve. A Štve mne to z několika důvodů. Ale ten hlavní je v tom, že o vánocích se očekávají dárky. Jo, je to o dárcích... A bohužel o tom, že je to o penězích. A těch nám nějak chybí... Nedávno jsme se, jako rodina, ocitli v druhotné platební neschopnosti - prostě nám nepřišly včas peníze a pak nám hrozil kde kdo. Hnusný pocit, moc. Nikomu bych to nepřál. Teď by nám měl ten podnik, který nás nejvíce upomínal vracet. A tak nějak nedostaneme nic - rozpočítají to na další zálohy. Nemám rád ČEZ...
Ale tohle jsou sice velké věci, ale tak nějak o ničem. Problém je v tom, že na dárky prostě nejsou peníze. Něco jsem koupil... ale...
Loni se nám vánoce tak nějak nepovedly - tak dlouho jsme se s manželkou domlouvali, co kdo koupí dětem až nikdo nekoupil nic. A hlavně holčičkám bylo moc líto, že pod stromečkem moc dárků nebylo. Naštěstí pochopily a výprodeje nás zachránili - jenže loni byly peníze...
Nechci znovu vidět pod stromečkem zklamání...
Je mi z toho blbě.
A to se snažíme dávat jim dárky celoročně i jen tak... Stejně přijdou vánoce...
Když jsem byl malý na vánoce jsme se těšil. Těšil jsme se na dárky.
Teď jsem dospělý a mám děti. A ty asi zklamu, protože je připravuji o bohaté vánoce.
A to se mi lidé chlubí co a jak nakoupili a opatřili, a ptají se mne, zda již všechno mám... A zda se těším...
Navíc je letos manželka v práci na Štědrý den...

Nenávidím vánoce.

17. listopad 1989

Tak se přidávám k té hromadě blogerů, kteří komentují toto datum Malé zamyšlení nad tím, co pro mne toto datum znamená nebo spíše, jak jsem ony památné dny prožil.
Na začátek jeden osobní údaj - v roce 1989 jsem byl v sedmé třídě základní školy. Takže tuto dobu jsem jen pozoroval. Starou dobu jsem tedy zažil jako děcko a "NOVOU" dobou žiju. Zatím nevím, kolik toho napíši, ale určitě by se toho dalo napsat dost. Takže začínáme.

O fotografování Aktů

Sem tam se tu objeví nějaká, převážně moje, fotografie. Našli by jste mezi nimi převážně zvířátka a hmyz. Sem tam, nějaká kytka a i pár fotek krajinek a Prahy. Ale ještě tu není ani jedna fotka, která by odpovídala nadpisu. I když, mám takový pocit, že jednu jsem sem kdysi dával... A uvnitř tohoto příspěvku najdete možná jednu či dvě...