Více méně nic...
Chandra se mne stále drží a ne a ne se ji nějak rozumně zbavit...
Na zub jsme dostal antibiotika. Jestli to bude k něčemu se ukáže v pondělí. Ale průjem po nich mám slušnej.
Docela dost jsem toho přečetl. Dvě skvělé knihy od autora jménem Jan Čech - "Droga zvaná letadla" a "Nazdar orlové"- autor je letecký mechanik a knihy jsou sbírka historek, které kdysi psal a stále píše pro server planes.cz a pro neviditelného psa. Musím přiznat, že u některých historek jsem padal smíchy. Ale když si člověk u některých uvědomí, že by mohl takovým nějakým letadlem letět... Jako četbu doporučuji.
Přečetl jsem i několik detektivek od MUDr. Jana Cimického. Tento pan Doktor mne kdysi velmi upoutal, když presentoval dobré rady do života v pořadech pro mládež, A i jako spisovatel detektivek není špatný. Jeho příběhy jsou spíše psychologické, než akční. Jsou však kvalitativně dost zvláštní. Oscilují mezi četbou jedním dechem a čímsi rozvláčným až nudným. A občas mu ty knihy i trochu nesedí. Hlavními postavami jeho příběhů bývají často kriminalista Hladík a psychiatr doktor Dvořák, V prvních příbězích se seznámí, protože se dříve neznali, v pozdějších jsou z nich spolužáci... V jednom příběhu potřebuje inspektor Hladík tlumočit z francouzštiny a v jiném jí plynule mluví... Hezké jsou i jeho detektivky o "mladém Maigretovi"zatím vydal tři. První a druhá byly dobré ale ta třetí...
Začínám na sobě sledovat určité stopy stresu a vyhoření z práce... Je to na delší povídání, ale na takové, které asi nedám sem a ani nikam jinam na web, protože by se mi to mohlo vrátit jak bumerang...
Poznal jsem jednu zajímavou cestující a vedl zajímavý rozhovor o mužském a ženském vztahu k sexu a k životu a tak ... možná z toho vznikne samostatný příspěvek
Kdysi jsem si říkal, že bych chtěl být spisovatelem... Jen mi jaksi chybí to hlavní - cílevědomost. A motivace a zpětná vazba...
Žádné komentáře:
Okomentovat