Další dva týdny za námi

Tenhle přsípěvek jsem začal psát již před týdnem, a ač se mi v poslední době daří psát sem na blog skoro každý víkend, tentokrát se mi to nepovedlo. Minulý týden byl zase plný událostí, bohužel na některé se vztahuje informační embargo... Snad mohu říci jen tolik, že se okolo mne, mým přičiněním, dějí věci až hrozivého charakteru. A bohužel o mne budou rozhodovat jiní... Snad jen mohu požádat, aby jste mi drželi palce. Byl jsem blbej a za blbost se platí
Co jiného se stalo tento týden? Asi toho bylo docela dost, ale nějak to vše přehlušila událost výše popsaná/nepopsaná...
V neděli jsme byli skoro celá rodina na rodinné oslavě, z které jsem měl mírné obavy. Nakonec vše dopadlo relativně dobře. A někteří příbuzní nejsou tak hrozní, jak se tváří.
Zase mne začal bolet zub.
Dnes je Velikonoční pondělí a vůbec jsem si neužil šupačky. Vzpomínám na doby, kdy jsem ještě jako mladý chlapec chodil skoro pravidelně budit jednu spolužačku... Nechodil jsme nikdy nijak extra koledovat, protože jsem bydlel skoro na konci světa, ale chodíval jsem. S dětmi nechodím. Manželka má k Velikonocům vztah, že jsem si to radši odpustil... Vytáhnout na ní pomlázku, je skoro ji urazit... A mám pocit, že tím i děti nakazila.
Také jsem byl v minulém týdnu několikrát fotit. tak aspoň jednu sem dám.