lebenslangerschicksalsschatz

Na tohle krkolomné slovo mne upozornila jedna cestující. Ač to byla cizinka a vlastně barbarka, tak se stalo něco, co už jsem dlouho nezažil.
Občas narazím v práci na lidi, kteří jsou schopni mi vracet na moje vtipy stejnou mincí a kteří mi nejen zlepší den, ale mne, do určité míry, poznamenají na dlouhou dobu.
Tahle cestující mne nejen pobavila, během těch cca 40 minut, které jsme spolu strávili, ale donutila mne i přemýšlet.
Například o tom slovu, které pochází, stejně jako následující slova, ze seriálu "Jak jsem poznal vaši matku" Je to závěrečná scéna 1.dílu 8.série. Překlad toho slova do češtiny je přibližně "celoživotní osudový poklad"
a teď co o tom říká postava ze seriálu...

Lebenslanger Schicksalsschatz
není něco, co se vyvíjí v průběhu času.
něco, co prostě najednou je...
proudí to vámi jako voda řekou po bouři
najednou vás to naplní i vyprázdní...
cítíte to v celém těle
v rukou
v srdci
v žaludku
pod kůží...

Přemýšlel jsem nad tím. Přemýšlel jsme i nad tím, zda jsem to zažil. A ač se o kousek dále říká, že pokud nad tím musí člověk přemýšlet, tak to nezažil...

Asi je to i o tom, co člověk chce. A celoživotní osudový poklad mám. Jen to, jak jsme se k tomu dostal asi není "podle definice". A myslím si, že ta definice je příliš idealistická a romantická... jak bych to žral před lety...

Možná o tom někdy napíšu více...

Na scénu na podobné téma jsem narazil i v mém oblíbeném seriálu Červený trpaslík- Serie 4.díl 1.

KAMILA: Krytone, věříš na rozvinutou kompatibilitu na základě prvotní identifikace?
KRYTON: Na to, čemu lidé říkají „láska na první pohled“?
KAMILA: Takhle by se to dalo vyjádřit, ano.
KRYTON: Tedy ještě před pár minutami bych řekl, že pravděpodobnost je nula na druhou.
KAMILA: A teď?
KRYTON: Uh - tenhle můstek je dost vratký. Raději se mě pevně chyť.
Pokračují v cestě.
KRYTON: Oh, co je to za parfém? Voní přímo božsky!
Znovu se zastaví.
KAMILA: Supermogul.
KRYTON: Já to věděl! Také ho používám na své krční matky.
KAMILA: Ale tohle by se nemělo stát. Cítíš to taky?
KRYTON: Myslíš faktor kompatibility 93, 72?
KAMILA: Podle mě je o tři setiny vyšší.
KRYTON: Jistě, zapomněl jsem přenést trojku.
KAMILA: Tak to řekni. Chci slyšet ta slova.
KRYTON: Ale z úst androida budou znít směšně.
KAMILA: Použij programovací jazyk.
KRYTON: Dobře. V Z80012, převedeno do basicu v binárním osmibajtovém kódu: Kamilo, myslím, že E5 A9 08 B7 tebe.
KAMILA: Myslíš to doopravdy?
KRYTON: Kamilo, udělal bych pro tebe cokoli. (Hrají romantické housle) Vypočítal bych odmocninu prvočísla o třech milionech číslic, kdyby tě to potěšilo. Vyčíslil bych pí donekonečna, abych vyloudil tvůj úsměv.
KAMILA: (Dojatá) Ach, Krytone. Provádíš ty nejromantičtější výpočty.

Z vyprávění starého autobusáka

Kdysi jsme tu slíbil, že budu sbírat erotická vyprávění mých kolegů. Jsem na tom tak, že to už pouštím jedním uchem dovnitř a druhým ven. Kdyby měla být pravda jen desetina z toho, co slyším... není se proto co divit, že většina řidičů autobusů je rozvedená. Buď kvůli času v práci a nebo ti na delších linkách i z důvodů prostopášných.
Zvláštní je, že některé příběhy se opakují. liší se v drobnostech, ale občas se naopak dost podivně shodují. Asi lze usuzovat, že některé příběhy jsou si podobné čistě náhodně, ale některé...
U jednoho nejmenovaného dopravce zavedli na spojích stewardky. Jeden kolega u nich jezdil a říkal, že musel jít pryč,protože jinak by skončil rozvedený. Slyšel jsem od několika řidičů, co se děje na firemních bytech po celé Evropě, Dokonce si mi i jedna stewardka stěžovala, že jim interní předpisy zakazují se s řidičem i líbat na pozdrav. Jiný kolega to glosoval, že když už dostane místo stewardky stewarda, tak je zaručeně teplej. A že ty holky jsou občas i otravné... A nechápe, že některá po cestě, kdy musejí jet dva řidiči, je ještě schopná se i dožadovat... Ale takové mytí zad ve sprše je prý příjemné... A občas mu i bylo líto, že holka se věnovala více kolegovi.
Zajímavou kapitolou jsou poznávací zájezdy. Ač bývá ve smlouvě většinou vyhrazeno samostatné ubytování pro řidiče, ne vždy se to reflektuje. A u jedné cestovky se kolegové ptali předem, kdo dělá průvodce - jezdila tam jedna "chtinda", které se skoro nedalo vyhnout. Prý se vnutila skoro každému - s výmluvou, že nezbyl pokoj. Akorát jeden kolega se pak nechlubil a ani nijak výlet nekomentoval... Později jsme se doslechli, že když na něj přišla s tím, že budou muset být spolu na pokoji, protože hotel "udělal chybu", prohlásil cosi o tom, že buď se vyspí, nebo zítra nikam nejedou. A když ani na to nebrala ohled, tak šel spát do autobusu a ráno schválně zaspal a nechal ji to vyžrat.
Kdyby měl člověk věřit všem historkám, tak asi nejpikantnější je ta, kterou líčil další kolega. V době kdy se dostal na autobus mu ještě nebylo už přes 30. A prej měl štěstí, že ho nechali jezdit tak brzo. Je fakt, že i ve věku přes 60 to byl chlapík mladistvého vzhledu a upřímného pohledu. A nejedna cestující se po něm ptala... kdy zase pojede Honzik...(jméno jsme změnil) No, tehdá se psala polovina 80tých let a on dostal malý autobus a klub házenkářek. Měli objíždět turnaje v rámci zemí soc. bloku Trasa vedla z NDR do Polska, přes Slovensko do Maďarska a zpět do ČR. Skoro tři týdny na cestách. S autobusem plným bab. Hezkejch, mladejch a nadrženejch holek 18-20. Jely s nimi sice jako dozor dvě takové baby Ale obě chlastaly... a tak hned první večer někde v ubytovně když si dopřával sprchu po náročném dni ho překvapily... zajímavostí bylo, že nikdy se na něj nevrhla jen jedna a že na sebe nikdy nežárlily...
Když to vyprávěl měl dodnes takový zvláštní výraz v očích...
no, moc erotiky tu nakonec nebylo, ale snad příště

Cesta do Pardubic

Díky škole jezdím do Pardubic cca jednou za 14 dní. Cestuji nejčastěji vlakem.
Ano, jel jsem již i autem, ale ač se jedná o cca poloviční čas na cestování, mám ježdění za týden  v práci docela dost.
Ale díky tomu cestování mám čas na mnoho jiných věcí - pravda hodina do Prahy a hodina z Prahy. Celkem se cesta někdy protáhne i na 3 hodiny. Ale během toho času na cestě... mám čas na další věci.
Buď si jen čtu, nebo sleduji okolní frmol.
A poznavam lidi.
A někdy je to vážně docela zajímavé setkání.
Při jízdě na předposlední zkoušku jsem potkal pána, který mi velmi dodával pozitivní energie. Při jízdě na poslední zkoušku jsem byl tak mimo, že jsem si ani nevšiml kolegy sedícího o dvě řady dál :P
Velmi často si rezervuji místo k sezení. člověk má pak jistotu, že si sedne. Při jedné jízdě přijdu k rezervovanému místu ve velkoprostorovém voze a tam seděla paní... taková kyselá už od pohledu. A to nad sedačkou bylo jasně napsáno, že je rezervované... tak jsem ji poprosil... rád sedím u okna v na místě s plnohodnotným stolečkem..
Těch řečí. A na místech přes uličku byla rezervace taky. Takže paní si odsedla.
po odjezdu vlaku, přišly do vagonu tři holky a hledaly místo k sezení. Na místech přes uličku seděl jeden člověk. Tak jsem nabídl že si přesednu a holky pustil i na moje místo... hezké byly a pul cesty jsme si povídali. Byly to muzikantky a jely do Brna na koncert. Byly to holky ze skupiny Vesna. Kdo je nezná tak na Youtube mají svůj kanál, a docela se to dá.
No původně jsem toho chtěl napsat podstatně více, ale nějak mi to stále nemyslí. zkouškové v plném proudu...

Dvě moudra odposlechnuta v autobuse

Každý člověk, kterého v životě potkáme, nám nese nějakou informaci. V něčem nám nastavuje zrcadlo, ukazuje to, jací jsme, jací jsme byli, něčemu nás učí, trénuje, abychom se posunuli, pochopili a uviděli sebe.
Žádné setkání není náhoda...
Někdy je to však pořádný šok...

Dva mladí lidé. Kamarádi? Partneři?
Ona říkala: hele, to nejsou ženské, které nevědí co chtějí, ale všechno komplikují chlapi...
On na to: chlapi vědí co chtěj. Chtěj bezproblémový sex s každou ženskou, která se jim líbí...
Ona, po chvíli ticha... Ty seš blbej.

Tak teď nevím... Kdo neví co chce...

Všechno se dá zvládnout, když se chce...

Tuhle větu nenávidím.
Je vyděračská a není pravdivá.
V podstatě říká, že každý zvládne vše... stačí jen chtít a snažit se.
Což je blbost.
Čistě fyzicky nemůže dítě zvládnout to co dospělý či důchodce.
Stejně tak obráceně. Třeba kudy proleze dítě se dospělý neprotáhne.