I když dneska asi zafungoval. Kdosi cosi naplánoval, aby mne překvapil a... sešly se okolnosti a z překvapení bylo jen překapeníško. Ale hezké. Ale nějak nestačilo na pokrytí potřeb...
Den skončil málem katastrofou. Jel jsem se svými dcerami 14 a pul a 16 do nákupního centra dopořídit nějaké drobnosti na tábor a do knihkupectví.
Knihkupectví mám hrozně rád, ale v poslední době na mne v nich padá deprese. Mám rád tu vůni nových knih. Rád si v nich listuji...
Jen když vidím ty ceny... a když to přepočítám na jídlo... tak se mi kolikrát protočí panenky. Potom na mne padá deprese, že ty knihy nemohu mít doma.
K tomu jsem si vzal nové boty - fasujeme v práci celkem slušné pracovní. Vydrží déle, jak 4 roky. první rok až dva je nosím jako normální boty, potom je nosím do práce.
jenže poslední nafasované boty, ač stále stejného čísla a modelu, se ne a ne a nechtějí prošlápnout, tak mne doslova tlačila bota. Vlastně obě.
Takže po náladě z knihkupectví, díky tlačícím botám a díky nevyspání (vstával jsem v 3:45) jsem byl večer dost mrtvý. A nevrlý a protivný a to je v kombinaci s pubertou mých dcer recept na třaskavinu horší jak nitroglycerin. Naštěstí vše zachránila manželka. A tak nakonec nikdo neexplodoval.
Žádné komentáře:
Okomentovat