Stalo se hodně a nic. V posledních týdnech to vše eskalovalo. Pravda, trochu jsem si zatopil a "provokace" přinesla reakci. Sklidil jsem, co jsem zasel - i když většinou jsem jen hnojil a dovolil jiným, projevit se. Nenapíšu vše. A je mi skoro jedno, jak si to kdo vyloží. V dost lidech jsem se zklamal... Možná si v něčem i něco špatně vykládám... nevím.
Je moc fajn, když vám dva lidi nezávisle na sobě, řeknou, že jste fajn člověk. Je fajn, když vám to řekne jeden. Mě to v jeden den řekli tři, a v tom týdnu jsem to slyšel 4x. (jiném než minulém)
Dokonce mne jedna cestující zkusila sbalit. Tentokrát jsem si toho i všiml. I když to převážně ignoruji, bylo to podruhé od začátku června. Jiná cestující jiný čas :P
Bylo to příjemné. Ale co s tím?
Měl bych si taky uvědomit, že tu nejsem od toho, abych pomáhal druhým řešit jejich problémy. A ani abych se stal prostředkem pro jejich řešení. A nechci být jen nástroj na pokrytí potřeb. To to komplikuji... A neměl bych se vnucovat, jako pomocník, když to někdo nechce. Ale to se zase jen projevilo moje staré já.
Tahle myšlenka není tak černobílá a jednoznačná, jak je napsaná, ale v základu bych se jí měl držet.
Tahle myšlenka není tak černobílá a jednoznačná, jak je napsaná, ale v základu bych se jí měl držet.
Dostalo se mi dvou lekcí v tomto směru v minulých týdnech.
Jedna známá po cca čtyřleté známosti se dostala do stavu, kdy přítele nenávidí a on tak může skoro za vše, co se jí děje. Vůbec nepochopila o čem je dlouhodobé partnerství a tak. Nejsem si jist, jak to chápal on, znám je oba. Dopadlo to tak, jak jsem se bál - až jsem se dočkal odmítnutí pomoci. A to hlavně, že to byla pomoc kterou nepotřebuje tak jak je servírována. Ano, nechápu některé věci, rozkoly a rozpory rozebírám a poukazuji na ně. Neumím naslouchat a vyslechnout. Tlačím na pilu...
Jedna známá po cca čtyřleté známosti se dostala do stavu, kdy přítele nenávidí a on tak může skoro za vše, co se jí děje. Vůbec nepochopila o čem je dlouhodobé partnerství a tak. Nejsem si jist, jak to chápal on, znám je oba. Dopadlo to tak, jak jsem se bál - až jsem se dočkal odmítnutí pomoci. A to hlavně, že to byla pomoc kterou nepotřebuje tak jak je servírována. Ano, nechápu některé věci, rozkoly a rozpory rozebírám a poukazuji na ně. Neumím naslouchat a vyslechnout. Tlačím na pilu...
Žádné komentáře:
Okomentovat