Znám mušku v mléce tonoucí,
znám šat, jak lidi přejinačí,
znám slunný čas i vichřici,
znám jabloň, kde se plody zračí,
znám strom, jejž čerstvá míza smáčí,
znám vše, co stejné, neměnné,
znám cokoli, jen sebe ne.
Znám drahý kabát po límci
znám mnicha, jak se v kápi mračí,
znám pána, jde-li sloužící,
znám mnišku, v závoji když kráčí,
znám podle křiku, kde jsou rváči,
znám labužníky ztřeštěné,
znám sud, neb vína druh mi značí,
znám cokoli, jen sebe ne.
Znám koně, mezka, oslici,
znám těžký náklad co je tlačí,
znám Blažku, Bělu po líci
znám vrhcáb, pro nějž hoří hráči,
znám lživé sny, co vidí spáči,
znám Čechy bludem zmámené,
znám Řím, jenž mocí na blud stačí,
znám cokoli, jen sebe ne.
Znám vše, ač nic bych neznal radši,
znám chlapy mdlé i ruměné,
znám Smrt, jež všechny pod zem vtlačí,
znám cokoli, jen sebe ne.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Blog je mrtev
P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...
-
Znám mušku v mléce tonoucí, znám šat, jak lidi přejinačí, znám slunný čas i vichřici, znám jabloň, kde se plody zračí, znám strom, jejž ...
-
Když vidím, jakou čtenost má první příspěvek s tímto názvem, nedá mi to a musím napsat pokračování. Tento příspěvek, dokonce dnešním dnem do...
-
Docela často přemýšlím nad otázkou, kterou pokládám v názvu tohoto příspěvku. Sama od sebe mne napadle několikrát jako malého, když jsem fas...
Žádné komentáře:
Okomentovat