V současné době mám v různém stadiu rozepsání asi čtyři příspěvky. A ne a ne to dopsat. Hrůza, děs, běs... Stydím se. I když, jak koukám okolo, mnoho z blogů, co jsem sledoval buď je opuštěno nebo jaksi živoří. (Ha zapsat si úkol, promazat oblíbené blogy).
Důvodů je asi mnoho a asi budou podobné - já sám válčím s časem a nestíhám. A nejen s časem, i s invencí. Prostě mi došly nápady. Když je nápad, nedokážu jej rozvést... I u tohoto žblebtu sedím druhou hodinu.
Novinek u mě není moc. Kromě práce je vše spíše při starém. Přidali nám nové linky a tak chodím domu občas pěkně zdrchaný. A i relativně pozdě. Snad to aspoň přinese trochu více peněz.
A k nadpisu - je to tak trochu provokace a tak trochu lákadlo na návštěvníky. Jsem zvědav, zda můj blog google nabídne, když se budou lidé ptát na tuto kombinaci... Navíc za reklamu jsem placen, Už jsem vydělal 6 euro!!! Ještě 64 a vyplatí mi je, Takže pokud pro mne chcete něco udělat, klikejte na reklamy na mé stránce jak diví. Děkuji.
čtvrtek 18. října 2012
úterý 16. října 2012
A jsem o rok starší
Je mi zase o rok více... Ale necítím se tak. Mé pocity jsou však velmi ambivalentní, jednou se cítím jako puberťák jednou jak stoletý. Jediné co zůstává na stejné úrovni je rozum. Stále si rozumově připadám jak desetiletý...
Jsem starší než Villon, když psal svou závěť. Dožil jsem se i vyššího věku. Jsem i starší než můj jmenovec Borovský. Oba toho však za svůj život dokázali mnohem více než já.
A nebo ne?
Kde je hraníce užitečnosti jednotlivce?
Možná za mnou nezůstane světoznámé literární dílo, ale podařilo se mi založit rodinu. Svoji užitečnost snad dokáži tím, že se mi podaří vychovat děti tak, aby byly řádnými členy společnosti.
Bohužel se tak nějak vychylovávají samy a já kolikrát koukám a nestačím se divit...
Jsem starší než Villon, když psal svou závěť. Dožil jsem se i vyššího věku. Jsem i starší než můj jmenovec Borovský. Oba toho však za svůj život dokázali mnohem více než já.
A nebo ne?
Kde je hraníce užitečnosti jednotlivce?
Možná za mnou nezůstane světoznámé literární dílo, ale podařilo se mi založit rodinu. Svoji užitečnost snad dokáži tím, že se mi podaří vychovat děti tak, aby byly řádnými členy společnosti.
Bohužel se tak nějak vychylovávají samy a já kolikrát koukám a nestačím se divit...
středa 3. října 2012
VIděl, četl... Četl
Tak jsem se poslední dny válel v posteli a koukal na filmy a čtu knihy. Spíše tedy jsem koukal na filmy... Stihnul jsem toho shlédnout více než jindy za dva měsíce ale přečetl jsem jen pět knih.
Takže začneme těmi knihami a možná se i dostaneme k těm filmům :-)
Začnu knihou, tedy spíše dvoudílným románem ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka. Tohoto spisovatele jsem poznal jako autora tetralogie o hlídkách v Moskvě (Noční hlídka, Denní hlídka, Šerá hlídka a Poslední hlídka). V prvním díle s názvem Chladné břehy se seznámíme se zlodějem Ilmarem, který při útěku z novodobých galejí přibere za společníka Marcuse. Z nenápadného kloučka se však vyklube jeden z levobočků vládce. Navíc je na Marcuse uspořádán doslova hon. To vše proto, že v Domě svého otce odcizil knihu... V druhé knize s názvem Nadchází ráno celé dobrodružství vyvrcholí. Víc neprozradím. Román je velmi poutavý a přečetl jsem ho jedním dechem.
Když už jsem byl v knihovně a viděl v katalogu Lukjaněnkovo jméno, našel jsem tam další knihu jménem Spektrum. Kniha se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy je země po návštěvě mimozemské civilizce součástí celovesmírné sítě interdimenzionálních bran. (Uff, to byla těžká věta). Hlavní hrdina je pověřen pátráním po 17-ti leté dívce, která odešla bránou neznámo kam... Při svém pátrání po ztracené dívce zjistí, že jde o mnohem více a prožije mnoho dobrodružství. Více než 500 stran jsem přelouskal jedním dechem...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Takže začneme těmi knihami a možná se i dostaneme k těm filmům :-)
Začnu knihou, tedy spíše dvoudílným románem ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka. Tohoto spisovatele jsem poznal jako autora tetralogie o hlídkách v Moskvě (Noční hlídka, Denní hlídka, Šerá hlídka a Poslední hlídka). V prvním díle s názvem Chladné břehy se seznámíme se zlodějem Ilmarem, který při útěku z novodobých galejí přibere za společníka Marcuse. Z nenápadného kloučka se však vyklube jeden z levobočků vládce. Navíc je na Marcuse uspořádán doslova hon. To vše proto, že v Domě svého otce odcizil knihu... V druhé knize s názvem Nadchází ráno celé dobrodružství vyvrcholí. Víc neprozradím. Román je velmi poutavý a přečetl jsem ho jedním dechem.
Když už jsem byl v knihovně a viděl v katalogu Lukjaněnkovo jméno, našel jsem tam další knihu jménem Spektrum. Kniha se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy je země po návštěvě mimozemské civilizce součástí celovesmírné sítě interdimenzionálních bran. (Uff, to byla těžká věta). Hlavní hrdina je pověřen pátráním po 17-ti leté dívce, která odešla bránou neznámo kam... Při svém pátrání po ztracené dívce zjistí, že jde o mnohem více a prožije mnoho dobrodružství. Více než 500 stran jsem přelouskal jedním dechem...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
Blog je mrtev
P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...
-
Znám mušku v mléce tonoucí, znám šat, jak lidi přejinačí, znám slunný čas i vichřici, znám jabloň, kde se plody zračí, znám strom, jejž ...
-
Když vidím, jakou čtenost má první příspěvek s tímto názvem, nedá mi to a musím napsat pokračování. Tento příspěvek, dokonce dnešním dnem do...
-
Docela často přemýšlím nad otázkou, kterou pokládám v názvu tohoto příspěvku. Sama od sebe mne napadle několikrát jako malého, když jsem fas...