Je mi zase o rok více... Ale necítím se tak. Mé pocity jsou však velmi ambivalentní, jednou se cítím jako puberťák jednou jak stoletý. Jediné co zůstává na stejné úrovni je rozum. Stále si rozumově připadám jak desetiletý...
Jsem starší než Villon, když psal svou závěť. Dožil jsem se i vyššího věku. Jsem i starší než můj jmenovec Borovský. Oba toho však za svůj život dokázali mnohem více než já.
A nebo ne?
Kde je hraníce užitečnosti jednotlivce?
Možná za mnou nezůstane světoznámé literární dílo, ale podařilo se mi založit rodinu. Svoji užitečnost snad dokáži tím, že se mi podaří vychovat děti tak, aby byly řádnými členy společnosti.
Bohužel se tak nějak vychylovávají samy a já kolikrát koukám a nestačím se divit...
Jsem starší než Villon, když psal svou závěť. Dožil jsem se i vyššího věku. Jsem i starší než můj jmenovec Borovský. Oba toho však za svůj život dokázali mnohem více než já.
A nebo ne?
Kde je hraníce užitečnosti jednotlivce?
Možná za mnou nezůstane světoznámé literární dílo, ale podařilo se mi založit rodinu. Svoji užitečnost snad dokáži tím, že se mi podaří vychovat děti tak, aby byly řádnými členy společnosti.
Bohužel se tak nějak vychylovávají samy a já kolikrát koukám a nestačím se divit...
Žádné komentáře:
Okomentovat