Posledně se mi nepodařilo dokončit článek o cestujících. Asi bych měl všechno mnohem jednodušší, kdyby pro mě všichni byli kaštani a nebo jen prudiči, jako pro většinu kolegů. Jenže já musím být za každou cenu jinej. Na dnešek jsem si původně připravil dvě velmi zajímavé kategorie cestujících. Děti všeho pohlaví postrádající výchovu - Haranti a slečny a ženy všeho věku, které mají řidiče za zajímavý cíl jejich tužeb - tyčovky.
Začneme s kategorií snadněji zařaditelnou a definovatelnou. S Haranty. Velké písmeno je tu schválně, protože ne všichni haranti jsou Haranti. A pozor, neplést s křestním jménem Harant... Do této kategorie zařazuji všechny školou povinné, kteří si vzali za své ukazovat se jako nevychovaní, drzí a prostě jak jsou cool a in a bůhví co ještě. A ukazují to tím, že v autobuse dělají tak nehorázný rámus a nepořádek, že škoda mluvit...
Jezdím jen tři školní spoje. V jednom je většina cestujících žáky základní školy a jedou se mnou jen pár stanic. Ve druhém je většina žáky místního učiliště a jsou to hlavně žákyně oborů jako je kadeřnice, kosmetička, kuchař/číšník a skladový manipulant. V posledním spoji je zase většina studenty gymnázia v jednom bývalém okresním městě. Někdy je jasně znát kdo je kdo a je to znát i na úrovni a chování cestujících. Jindy je to všechno stejné... Většinou je to stejné...
Žáci prvního stupně základky jsou většinou hodní. Občas narazím na problém, že neví co chtějí a kam chtějí. Naštěstí jezdí pravidelně a tak většinou ani nepotřebuji slyšet kam jedou... A prakticky všichni při nástupu do autobusu pozdraví. Jo, je to vcelku pohoda.
Kdežto žáci stupně druhého při čekání na autobus nemají nic chytřejší na práci, než se postrkovat a nejednou jsem těsně někoho nepřejel. Při nástupu pozdraví tak polovina a málokdo si řekne kam jede a co chce za jízdenku. Pokud se nejedná o sedmáky a starší jsou i celkem poctiví. Sedmáci a starším prostě ti, kterými začne mlátit puberta, se vás snaží všemožně ošidit. Chtějí slevu kam na ni nemají nárok, či na ni vůbec nemají nárok. Po většinu cesty na sebe pokřikují, strkají se a dělají další nepravosti. Jednou mi i odjistili dveře... Co jsem jim řekl, si za rámeček nedali.
Učni a učnice jsou snad to nejhorší co vozím. Tahle věta a celý odstavec mi dávají snad nejvíce zabrat - poznal jsem v poslední době dost učňů, kteří se vymykají v pozitivním směru. Takže tohle dál, platí o těch z té horší poloviny...
Nepozdraví prakticky nikdo. Dost často chtějí studentskou slevu a nemají na ní nárok. Kdo má měsíční jízdenku ani neříká kam chce jet... Jezdívají se mnou více stanic a tak si jich i docela "užívám". Takže bohužel nejsou výjimky, kdy mi v autobuse jedí a pijí. Nejednou jsem uklízel lahve, plechovky, kosti od kuřete a další zbytky. Kdyby šel autobusu vysypat pilinami a pak zamést, bylo by to asi nejvhodnější... Potom se mi několikrát stalo, že si slečna začala v buse lakovat nehty, nebo že někdo použil deo spray... Jednou, či dvakrát, jsem vyhazoval z busu za pití alkoholu... Proč oni mohou a já ne?
Poslední kategorie jsou středoškoláci. S nimi je asi nejméně konfliktů. Bohužel z nich buď mám mindrák, nebo nevím. Sám mám maturitu a řekl bych, že známky na ní nejsou špatné, ale k čemu mi to je? Většina středoškoláků totiž vyloženě vypadá, že si myslí, že řidiči jsou povl, který nestojí jak za pozdravení tak za jakékoliv slovo... nevím jak to více rozvést...
Tenhle příspěvek píšu přes dva měsíce. Slíbil jsem, že ho napíšu a tak tady je. Alespoň polovina. ještě chybí Tyčovky... o těch si přečtete příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat