Následující věty jsem si bez dovolení a bezostyšně půjčil z knihe Erica Idla - Cesta na Mars. Trošku jsme to zkrátil, ale myšlenka zůstala. A opravdu se nebudu zlobit za jakýkoliv komentář pod článkem. Jinak moji odpověď tu najdete časem - je napsaná, ale není korigovaná. A knihu vřele doporučuji k přečtení
Existují dva protichůdné názory na život: spiknutí, nebo průser. Který z nich se vám líbí? Boží zákon, nebo Murphyho zákon? Nebo máte raději od každého kousek? Pánbůh mění, člověk mrví. Něco na způsob Rajské zahrady. Dostali jsme šanci a pěkněji zvorali. Nebo se vám představa Boha zajídá?
A nevím, co si počít s Bohem. Vy snad ano? Chápejte, pro Carltona je to hračka. Jako robotovi mu pojem bůh nic neříká. Obávám se, že ani deus ex machina. Jenomže my jsme lidé, viďte, a tu věc s Bohem jsme spískali. Navíc jde o naprosto skvělý objev. Jednou jsme ho vynalezli, takže je dočista nemožné tvrdit, že neexistuje. Rozhodně na to nemám vzorečky. Takže upřímně řečeno jsem zmatený jak včela. Skutečně existuje Bůh, intrikán, který uvedl ten zrůdný vesmír do pohybu, nebo jde o pouhý průser, náhodnou explozi, která trvala nějakých patnáct miliard let? Spiknutí, nebo průser. Máte na vybranou.
Existuje dost tmavé hmoty na to, aby ohlodávající efekt gravitace nakonec vtáhl vesmír zpět do minulosti, nebo dost věcí k smíchu, aby levitace unikla ze svazujících spárů gravitace a kosmos se mohl navždy rozpínat? Vyberte si. Optimistický, navždy rozpínající se vesmír, nebo žalostně kolabující vesmír? Manický, nebo depresivní? Tragika, nebo komika? Spiknutí, nebo průser? Prosím, omezte délku své odpovědi na jeden odstavec.
Žádné komentáře:
Okomentovat