Takže: Prázdniny jsou pryč a byly docela hektické. Pokazilo se mnoho věcí, co se mohlo pokazit a některé věci se naopak docela daly dohromady.
Další řádky jsem psal během prázdnin. Občas vytrženo z kontextu, ale je to aspoň něco
První prázdninový výkřik, jsem napsal již první víkend.
Začaly prázdniny
A já trávím první den prázdnin v práci a přemýšlením o dalším týdnu. Čeká mne toho až moc. A možná až málo. Prázdninové jízdní řády se totiž vyznačují tím, že za méně peněz jsem v práci déle... Dokonce budu tak cca jednou týdně trávit 6 hodin v naší matičce stověžaté...
Někdy v půlce prázdnin jsem napsal tohle
Prázdniny jsou v plném proudu...
... a až dnes se mi podařilo si trochu odpočinout a trochu se zregenerovat. Furt se něco děje a furt je něco potřeba... A skoro stále jsem v práci. A navíc to horko a dusno posledních dnů mne ubíjí. Od začátku prázdnin jsem taky neměl jediný víkend volný. Vždy alespoň jeden den pracuji. Snad to bude poznat i na výplatě. I když, jak jsme psal už dříve, a možná i jinde - jsme v práci déle a za méně peněz.
Jinak se utápím vlastní neschopností. Nechutí a nemotivovaností. A připadám si jako drak v Rákosníčkovi. Dneska jsem ráno vstal moc brzo a večer jsem toho měl dost. Teď, jsa ve vaně, poslouchám pop a přemýšlím o životě. A rozjímám nad rozhovory ze včerejška a dneška...
První spoj do Prahy jsem vezl 18ti letou slečnu, která byla sečtělá a která to měla v hlavě docela srovnané. Musím přiznat, že ji znám asi tak 6 let a sem tam si povídáme. Dnes mne však dost překvapila. Takových 18ti letých více. Nekouří nechlastá...
Včerejší poslední spoj byl zajímavý hlavně díky jedné cestující, s kterou jsme prokecal skoro celou cestu. Mladá slečna a dokonce mistryně světa. Spoj z Prahy předtím, jsem vezl pána, který dost pamatoval. Kdysi byl v Hradní stráži prezidenta Beneše. Předtím si užil věznění od nacistů a potom... Potom ho věznili komunisti. Z některých historek se člověku honil mráz po zádech...
Žádné komentáře:
Okomentovat