pátek 6. února 2015

Dva proti říši

Docela nedávno jsem v knihovně narazil na tuto knihu spisovatele Jiřího Šulce
A ta náhoda byla opravdová, prostě jsem se postavil v knihovně k regálu, a sáhl po první knize po ruce. Většinou se aspoň dívám na obálky, ale tady ne...
Kniha je románovým zpracováním jedné z nejvýznamnějších událostí, které se staly v okupovaném Československu za druhé světové války - o operaci Anthropoid - o atentátu na zastupujícího říšského protektora a šéfa RSHA Reinharda Heydricha.
Kniha je na rozdíl od mnoha knih, napsaných na toto téma, psaná jako román. I tak vychází ze skutečnosti a až na dvě postavy jsou všechny postavy skutečné. I dějová linka se maximálně drží doby a dostupných pramenů - autor vychází z dokumentů, záznamů, deníků a knih, které po sobě zanechali aktéři této události na obou stranách konfliktu.
Kniha se mi četla jedním dechem, přesto jsem od začátku trnul. To hlavně proto, že jsem od začátku věděl jak to dopadne. Přesto mne děj chytil a já tak mohl prožít co všechno zažili Gabčík a Kubiš. Prožijeme s nimi i odhodlání českého odboje, který jim pomáhal navzdory veškerému nebezpečí, které jim hrozilo. Stejně tak se seznámíme i s tím, na co mysleli a jak smýšleli němci o českém národu...
Kniha nás znovu nutí k zamyšlení, zda se vše mělo udát, protože následky byly nedozírné. Vzpomeňme třeba Lidice...
Zároveň je třeba dát do protiváhy, že po masakrech, které nastaly po atentátu, konečně Britové uznali, že podpis Mnichovské dohody byla chyba.

2 komentáře:

  1. mně někdy na těchto knížkách trochu vadí, že člověk ví, co se zhruba stane (samozřejmě to může být něčím ozvláštněno).. Mám ráda překvapení, ale podstatou té knihy asi není děj ale ta filozofická rovina, že? :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano i ne, kniha je někde na rozhraní literatury faktu, románu a psychologického románu. Filozofie tam je asi taky, ale nehledal bych ji tam v první linii.

    OdpovědětVymazat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...