Páni mají radši blondýnky...

Název komedie z roku 1953 s Marilyn Monroe v hlavní roli mi vrtá v hlavě už docela dlouho. Dost často jsem narážel na otázku, kterou si pokládají lidé mezi sebou - Jaké se ti líbí holky... Nebo jaká holka je tvůj tip...
Na tohle jsem si odpovídal kolikrát a přišel jsem.... no posuďte sami.
Jsem chlap, tak se určitě velmi často ohlédnu po ženě se zajímavou postavou. Nebo mi oči spočinou na vyzývavém výstřihu. Když je rozepnuto o knoflíček více, nebo pokud absentuje podprsenka pod našponovaným tričkem - určitě si toho všimnu. A občas se za to i stydím - tohle je tak automatická reakce, že neohlédnout se, si dokážu přikázat, ale nezírat na výstřih, je veeeelmi těžké.
Jenže tohle je jen takové povrchní hodnocení. Stejně tak se ohlédnu i po hezkém autě, nebo se zakoukám do výlohy. U sportovních aut bych s pohledem asi skončil - mně se ty "supersporty" moc nelíbí a ani se mi nikdy moc nelíbily. Jsem v tomhle směru spíše praktik. A je to podobné i u žen - takové ty vyleštěné modely s velmi výrazně a účelově tvarovanými kapotami mi sice stojí za pohled, ale to je vše. V tomhle ať si jezdí ti, kteří od auta (ženy) požadují reprezentaci a berou je jen jako doplněk.
Opustím i analogii s obchody. Žena není žádný obchod, který je otevřen všem... Normální žena - ano, jsou tu takové "obchodnice", ale to není noc pro mne. Ani mne to neláká. A když vidím to co je občas nabízeno okolo silnic. To kolikrát je jako kdyby někdo nabízel u silnice shnilou zeleninu...

Alpy...

Na dlouhou dobu poslední fotky z mých cest. Kdybyvh byl pilot, napsal bych, že jsme uzeměný. Takhle jsem jen bez práce a doma - lidi nejezdí na výlety a tak nemám práci.
K fotkaám tentokrát nedám žádné popisky, To asi nemá ani cenu. Je tam nádherně... Škoda, že tak pul roku se nikam nepojede...

Fotky jsou hlavně z mobilu.

další jsou uvnitř postu

Zasáhl mne CoronaVirus

Nejsem nemocný. Aspoň tedy ne tímto virem. Bohužel i tak mne ovlivnil...
Když jsem začal psát tento post, tak platilo pouze to první opatření a nevědělo se, co bude dál. O pár dní později začala platit národní karanténa a vše se ještě zhoršilo.
Protože jakožto zaměstnanec malého dopravce jsem v podstatě bez práce - živí nás školní výlety a výpomoc v dopravě dalším dopravcům v rámci subdodávek. A s tím vším je utrum.
Tak jsme si našel brigádu, bohužel, od dalšího týdne můj doktor stopnul veškeré neakutní výkony a tak do další práce nemohu nemohu nastoupit, protože nedostanu papíry pro vstupní prohlídku, kterou mi taky nikdo neudělá...
Takže po obvolání a obeslání pár míst sedím doma a čučím... a píšu...
Podobně je na tom i moje žena - pracuje v obchodě, který má zavřeno. Tenhle měsíc asi ještě nějak přežijeme, ale další už bude... nechci pomyslet.
No, aspoň bude více času napsat něco sem. Doufám...
Tak si všichni držme palce ať je brzy po všem.

mám problém s pornem

JO, je to šokující, ale je to tak. A jak se říká, tak pojmenování problému je začátek zlepšení. Tak uvidíme. Bude to upřímné a bude to šokující.
Začněme od začátku. Nepamatuji si, kdy jsem porno prvně zaregistroval, ale dospíval jsem po revoluci, kdy se kromě svobody v životě, objevila i svoboda tisku. A tak byly novinové stánky plné časopisů... A už tenkrát jsem začal pozorovat první problémy. Výběr byl celkem veliký. Od erotiky, přes soft až po perverz. Nepamatuji si všechny názvy. A ani nevím zda všechny ty časopisy přežily dodnes. Když už se člověk k nějakému takovému časopisu dostal, tak dost často mi přinesl zklamání... Už tenkrát se mi více líbil spíše styl Playboye než cokoliv tvrdšího...
Po nějakém čase jsem si stahoval lechtivé obrázky i z BBS a následně i z internetu. Erotika a porno bylo všude a vždy. Dnes je přistup kolikrát mnohem snazší a občas na vás vykoukne porno a erotika i z reklam či vyhledávání na Google. Jedna známá hledala na netu originální slova k písni Dědečkovy hodiny. A ve vyhledávání "Grandfathers clock" zapomněla jedno písmeno a divila se, co ji to Google našel...
Ale vraťme se k původní myšlence. Pohled na vyfocené nahé ženské tělo jsem tedy znal dříve než realitu. Stejně tak to, jak vypadá sex. V té době mne to zaujalo, ale nefascinovalo. Dost se mi toho dokonce nelíbilo a po chvíli jsem si i vybíral... A i názory na to co se mi líbí se měnily...
Pak přišlo setkání s realitou... No aspoň trochu jsem věděl jak na to... ale ta realita byla dost jiná,
a tak při setkání s realitou jsem byl trochu zaražen určitými rozdíly... Mnohem více mi však dala praxe.
A s dalšími zkušenostmi přišlo další rozčarovaní s pornem. Základem je to, že to není reálné. A možná se časem dostanu i k tomu, abych to blíže přiblížil...
Někde jsem četl o lidech, kteří kvůli pornu mají problém se sexem v reálném životě. Dokonce jsou na něm závislí. Mám opačný problém. Mám problém najít porno, které by mne něco přineslo...

Stále v pohybu

Únor byl sice na výlety poněkud slabší měsíc, ale i tak jsme měl co dělat.
Byl jsem po dlouhé době v Terezíně. To město nemám rád... Ta jeho historie je jak šedý a tísnivý závoj, který je horší jak mostecká smogová mlha. Špatně se mi tam dýchá a mám z toho místa husí kůži.
Podařilo se mi vyřešit pár věcí, na které jsem v minulosti neměl moc času. Akorát jsem stále nevyřešil zubaře... zase se asi nevyhnu trhání :/
Pažoutek dostal nové olejíčky a filtříčky a diagnostikovali jsme jednu závadu, která se bude muset brzo řešit... Pažoutek je moje skoro 20 let staré přibližovadlo do práce a z práce. A ač stálo pár kaček, tak mne se ženou odvezl do Brna a zpět...
Rozepsal jsem i pár věcí, které jsem zde chtěl zveřejnit... ale stále narážím na to, co vlastně si chci dovolit o sobě prozradit. A co riskovat. Už tak vím, že to tu čtou někteří, kteří nebyli rádi, že jsem se do nich opřel. Něco už jsem smazal, ale něco tu stále je. A pokud to dotyčným vadí, měli by se spíše zamyslet sami nad sebou.
Teď jsem zase trapně v Alpách. jel jsem přes den a mám zajímavé postřehy ze silnic, po kterých jsem v minulosti jel jenom v noci. Akorát bych rád jel ještě kousek dál a projel ve dne i ty italské Alpy... Jsou to nádherné pohledy...