Nejsem nemocný. Aspoň tedy ne tímto virem. Bohužel i tak mne ovlivnil...
Když jsem začal psát tento post, tak platilo pouze to první opatření a nevědělo se, co bude dál. O pár dní později začala platit národní karanténa a vše se ještě zhoršilo.
Protože jakožto zaměstnanec malého dopravce jsem v podstatě bez práce - živí nás školní výlety a výpomoc v dopravě dalším dopravcům v rámci subdodávek. A s tím vším je utrum.
Tak jsme si našel brigádu, bohužel, od dalšího týdne můj doktor stopnul veškeré neakutní výkony a tak do další práce nemohu nemohu nastoupit, protože nedostanu papíry pro vstupní prohlídku, kterou mi taky nikdo neudělá...
Takže po obvolání a obeslání pár míst sedím doma a čučím... a píšu...
Podobně je na tom i moje žena - pracuje v obchodě, který má zavřeno. Tenhle měsíc asi ještě nějak přežijeme, ale další už bude... nechci pomyslet.
No, aspoň bude více času napsat něco sem. Doufám...
Tak si všichni držme palce ať je brzy po všem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Blog je mrtev
P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...
-
Znám mušku v mléce tonoucí, znám šat, jak lidi přejinačí, znám slunný čas i vichřici, znám jabloň, kde se plody zračí, znám strom, jejž ...
-
Když vidím, jakou čtenost má první příspěvek s tímto názvem, nedá mi to a musím napsat pokračování. Tento příspěvek, dokonce dnešním dnem do...
-
Docela často přemýšlím nad otázkou, kterou pokládám v názvu tohoto příspěvku. Sama od sebe mne napadle několikrát jako malého, když jsem fas...
Žádné komentáře:
Okomentovat