pondělí 2. března 2020

Stále v pohybu

Únor byl sice na výlety poněkud slabší měsíc, ale i tak jsme měl co dělat.
Byl jsem po dlouhé době v Terezíně. To město nemám rád... Ta jeho historie je jak šedý a tísnivý závoj, který je horší jak mostecká smogová mlha. Špatně se mi tam dýchá a mám z toho místa husí kůži.
Podařilo se mi vyřešit pár věcí, na které jsem v minulosti neměl moc času. Akorát jsem stále nevyřešil zubaře... zase se asi nevyhnu trhání :/
Pažoutek dostal nové olejíčky a filtříčky a diagnostikovali jsme jednu závadu, která se bude muset brzo řešit... Pažoutek je moje skoro 20 let staré přibližovadlo do práce a z práce. A ač stálo pár kaček, tak mne se ženou odvezl do Brna a zpět...
Rozepsal jsem i pár věcí, které jsem zde chtěl zveřejnit... ale stále narážím na to, co vlastně si chci dovolit o sobě prozradit. A co riskovat. Už tak vím, že to tu čtou někteří, kteří nebyli rádi, že jsem se do nich opřel. Něco už jsem smazal, ale něco tu stále je. A pokud to dotyčným vadí, měli by se spíše zamyslet sami nad sebou.
Teď jsem zase trapně v Alpách. jel jsem přes den a mám zajímavé postřehy ze silnic, po kterých jsem v minulosti jel jenom v noci. Akorát bych rád jel ještě kousek dál a projel ve dne i ty italské Alpy... Jsou to nádherné pohledy...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...