Po blbém pádu v práci, trávím už druhý týden doma. Už třetí den jsem toho měl dost.
A nejen proto, že jsem se musel naučit používat levou ruku, ale proto, že mám najednou tolik volného času...
Co se týká neschopné pravé ruky. Nenamažu si ani cheba. Nepodepíši se pošťačce. I psaní tohoto příspěvku jednou rukou na zalomené klávesnici je docela problém. Minimálně to trvá dvakrát tak dlouho.
Nejde zapnout ani některé zipy. O knoflících nemluvě. A co se týká dalšího. Nemohl bych být arab, protože ti si běžně utírají zadek levou rukou. Já se to znovu učím. A to nemluvím o to, že mi ta ruka chybí i při sexu...
A co dělám, když mám tolik času? Čtu, koukám na filmy, chodím na procházky a spím.
Viděl jsem znovu několik starých klasických filmů s Luisem de Funes. A v četbě jsem se seznámil s detektivem Johnem Coreyem. Postava amerického spisovatele Nelsona deMille. Začal jsem číst třetí díl s názvem Noční pád a po něm se dostal k prvnímu, který se jmenuje Ostrov Antrax. Rád bych napsal více, ale... Zatím jsem přečetl asi 600 stran a dalších více jak 1000 mne čeká v dalších dílech. Jen mne zase čeká platba knihovně. Náš pejsek zase pokousal vazbu u dvou z nich...
Pro dnes konec.
Žádné komentáře:
Okomentovat