Četba - konec 2018

Stále čtu, sice podstatně méně, než obvykle, ale čtu. Tohle je takové završení roku 2018.

Tady byla Britt-Marie 2016, F. Backman
Milé, lidské, uvěřitelné. Místy vtipné. Britt-Marie byla dosti svéráz. Není to úplně oddychovka, ale přinesla překvapivé zážitky. Knihu doporučuji.

Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku2016, G. Milton
Vždycky jsem měl rád historky z historie a tahle kniha je plná zajímavých perliček ze života nejen slavných. To že byl Hitler na drogách se ví, ale to, že Stalin byl vůdce banditů i předtím, než se stal vůdcem sovětů pro mne byla novinka. Pokud vás trochu zajímá pikantní historie, je to kniha určená pro vás.

Himmlerova kuchařka 2014, F. Giesbert
Knihu jsem napůl četl a napůl poslouchal. Asi jen díky tomu jsem ji zvládl celou. Přednes Taťany Medvecké tomu dal ten rozměr, který mi chyběl. Jen díky ní jsem se prokousal začátkem a pomohla i v dalších krutějších částech, protože některé ty části bych asi nedočetl...

HHhH 2010, L. Binet
Tuhle knihu jsem si nechal doporučit po tom, co jsem doporučil Dva proti říši. Obě se věnují operaci Anthropoid. Tahle je zpracována velmi zvláštním způsobem, kdy se autor zvláštně proplétá vnitřním dialogem, literaturou faktu a někde na konci je historický román. Z téhle knihy je však cítit neskutečný zájem o celou operaci a autor projevuje neskutečný zápal pro hledání informací.

Paganiniho smlouva 2011, L. Kepler
Obecně moc nemusím severské detektivky a to hlavně díky Nesboovi. Tahle dvojice píšící pod pseudonymem je však přijatelná. Detektiv je správně trhlý a zápletka včetně jejího rozlousknuté je zajímavá Určitě to stojí za to přečíst. Rozhodně bych chtěl potkat Sagu :P

Sekera z bronzu, rouno ze zlata 2009, J. Červenák
Velmi hezky napsaná fantasy z dob dávno minulých. Četlo se to jedním dechem. Propojení s řeckou mytologií je velmi zajímavý nápad.

Ztracená knihovna 2013, A. M. Dean
Kniha se ke mne dostala ze zoufalství, kvůli čtenářské výzvě. Četla se lehce, děj měl spád. Celkově velmi slušné oddychové čtení, ale... Trochu na mne dýchá inspirace jinými autory. Kniha je trochu moc natahovaná - a konec...

Pod vlivem Jupiteru 2016, G. D. Schmidt
Tak to jsem vůbec nečekal... Aby tak útlá kniha zanechala tak silný dojem. Normálně jsem brečel... Spíše delší povídka či novela a ještě z pohledu dvanáctiletého chlapce. Prý kniha pro děti... O tom, že každý si zaslouží šanci... O tom, že když děti mají děti... Už nemusí být dětmi...

o anonymech

Pro mne je tohle téma docela těžké na zpracování. V aktuální době sice neřeším nic, co by se mne týkalo, ale... Již jsem se s anonymem potkal. A již jsme ho i napsal...
Začněme definicí - co je to anonym? Podle Wikipedie Anonym, může mít několik významů:

• Anonym (umění) – umělecké dílo, jehož autor je neznámý.
• Anonym (dílo) – vědecké pojednání, spis apod., jehož autor je neznámý.
• Anonym může označovat dopis, zprávu atp., jejichž původce (autor) chce zůstat neznámý, v anonymitě.

Pro potřeby tohoto příspěvku, budiž myšlena poslední definice...

A abych začal sebereflexí, tak já sám jsem kdysi anonym napsal. Bylo to anonymní vyznání lásky. Neměl jsem odvahu se k tomu přiznat. Stejně chodila s mým spolužákem... Pamatuji si, že jsem tenkrát napsal Anonym, který by splnil i kritéria umělecká... A viděl jsem, jak se tvářila, když ho četla... Myslím si, že se jí líbil. Aspoň si ten úsměv pamatuji dodnes.
Anonymy však většinou nejsou vyznání lásky. Většinou se snaží na něco upozornit nebo dokonce ublížit... A těch co ubližují je víc než moc.
Osobně jsem kdysi dostal anonym, který měl být varováním - bohužel pro pisatele, mne varoval před něčím o čem jsem věděl... snaha uškodit, tak vyšla vniveč. A doufám že to pisatel čte, aby mu došlo, že narazil.
Jeden můj známý se stal nedávno terčem anonymu vyhrožujících. Tohle je bohužel problém. Dokonce kvůli tomu skončil na výslechu u policie. Nechci zde rozvádět o co šlo, ale měl štěstí na vyšetřovatelku. Věřila mu a omluvila se, že to musela řešit.
Znám zprostředkovaně případ, kdy anonymní udání stálo i za uvězněním - tady šlo o zlodějinu. A tady asi anonym, byl na místě... ale stejně... Anonym
Je fakt, že jsem kdysi uvažoval o tom, na někoho něco říci. A jedinou volbou byl anonym, protože pomstychtivost daného člověka byla pověstná a já se prostě bál. Tady naštěstí nešlo o nic až tak dramatického a onomu člověku se to samo vrátilo i s úroky. Myslím, že kdyby šlo problémy, které by byly nebezpečné a ohrožovaly bezpečnost a zdraví lidí, tak bych asi anonym napsal. Ve snaze chránit sebe před případnou pomstou.
Stejně beru anonym za něco, co by se nemělo dít.

furt se něco děje

Nějak to tu spí. Od září mi zase začala škola a tak šílím z toho.
K tomu mi trochu trápí zdraví.
A navíc jsem se zase projevil, jako naivní trouba.
Tenhle příspěvek píšu už dva měsíce...

Ale popořadě. S tou školou skuhrám a skučím od začátku, a některé okolo mne to štve. Dost lidí mi říká, neblbni, to dáš, to půjde a tak podobně. Dělají to asi proto, že mi chtějí dodat sil. Jenže, to bych nebyl já, abych to nepochopil obráceně - když mi to ti lidé říkají, tak se tím cítím více zavázaný a je pro mne daleko těžší zvládat jakékoliv nesnáze. Bohužel mne to nemotivuje, ale zatěžuje. Mám problém si připustit, že prostě nemám kapacitu, že to takhle nejde, že není čas, prostor, síla, motivace...
A když to ukončím, mám pocit že si to neodpustím, a že tím mnoho lidí zklamu.

Zdraví - asi to je reakce na stres. Bohužel se mi trochu více kazí záda a krční páteř. Asi to všechno souvisí nejen se školou, ale i s tím dalším, o čem chci psát.

Možná ani nechci psát. Nevím... i vím. Dopisuji tento příspěvek po více jak deseti dnech.
Jsem naivní trouba a starej vůl... nestěžuji si, konstatuji. Jsem bohužel moc hodnej a věřím v to, že v lidech je něco dobrého.
Docela nedávno jsem někomu půjčil peníze. V životě jsem takovou věc neudělal.

Byla to holka. Podle vzorce - žena v ohrožení...
A já podlehl.
a přemýšlím jak to napsat, aniž bych byl sprosty a osobní. takže jsem vlastně zase tak moc nenapsal

Týden uplynul

A já makám, a dokonce i píšu, ale není čas...
Tuhle jsem si dokonce udělal výlet do Bratislavy - poprvé v životě.
Byl jsem tam 2 hodiny a jel zpět. Viděl jsme jen průjezd městem a autobusové nádraží... Koupil si kafe, pizzu a bagetu...
mám rozepsané cosi o nevěře, cosi o anonymech a přemýšlím ještě o jednom tématu.
Přemýšlím, jak se občas dokážu zmýlit v lidech. Je chyba ve mě nebo v nich? Ale logicky je to moje chyba, když od někoho něco očekávám a nedostane se mi toho. Když někomu věřím, a on mou důvěru zklame. Stejně tak, když mi někdo vyčítá a prská na mne různé věci, tak to odpovídá spíše o něm, než o mě.
Řeším jestli já jsem nezklamal... Ale vydírat se citově nenechám. Výtky typu, to jsi tedy kamarád, když...
To jsou spíše podpásovky a to se nedělá...
V nouzi prý poznáš přítele. V jakém období jsem, když zjišťuji, že ne každý, kdo se tváři jako přítel, je přítel?

Stále čtu...

V poslední době na čtení nemám tolik času, co jsem měl kdysi. Přesto se něco našlo....

Vánoce Hercula Poirota A. Christie
Hercule Poirot v nejlepší formě řeší záhadu brutální vraždy v zamčeném pokoji. Kdo z velké rodiny se dopustil vraždy? A právě o vánocích... Agatha Christie je právoplatně nejlepší spisovatelkou v oboru krimi.

Pašeráci v oblacích V. Ríša
Když kdysi začala serie JFK vycházet, četl jsem každý díl... ale nechal jsem toho, protože to začínalo být na jedno brdo. A je to pořád... Tady se mi moc líbí, že je to smícháno s Bigglesem a letadly... ale...

Dveře do léta R. A. Heinlein
Můj oblíbený spisovatel. A krátká letní jednodenní oddychovka. Příjemné, promyšlené, čtivé a lehké. A nejlepší ze všech je Pete

Provinilé slasti L. K. Hamilton
Ke knize jsme se dostal jako k něčemu, co normálně nečtu... Mělo to být darktown fantasy horor s prvky erotiky  Nějak mi tam chyběly právě ty prvky Hororu a i některé prvky erotiky, které tam měly být. Je to celkem čtivé, ale občas přitažené za vlasy...

Karlík a továrna na čokoládu R. Dahl
Skvělá a krásná kniha. Plná jemného humoru a milého ponaučení. A čokolády. Tuhle knihu jsem měl na seznamu k přečtení déle než mám ten seznam. Dokonce jsem při čtení i zjistil, že jsem neviděl ani ten film...

Muž, který zapomněl, že má ženu J. O'Farrell

Knihu jsem koupil úplnou náhodou, když jsem v dešti čekal na tramvaj. V levných knihách... Občas se říká, že knihy vám přijdou pod ruku i podle toho, co zrovna potřebujete. Kniha, která je inzerována jako humorná obsahuje mnoho mouder ze života a pro život. Kniha potěšila a na dovolené se četla velmi dobře . citace: "Pokusila se tím bezesporu říct, že vztahy se vyvíjejí, manželství mají své odlivy a přílivy a člověk na nich musí pořád pracovat, přizpůsobovat své naděje a očekávání skutečnosti a nikdy nesmí brát svého partnera či partnerku jako samozřejmost. Dokud se člověk bude alespoň příležitostně snažit nahlížet na věci z pohledu toho druhého a nezapomene jí dát přání k výročí..."

Dobře uložené peníze P. G. Wodehouse
P. G. Wodehouse je klasik anglické humoristické literatury. Kdo má rád anglický humor nemůže snad ani sáhnout po jiném autorovi... A opět nezklamal. Perfektní čtením

Smrt talentovaného ševce V. Erben
Kapitána Exnera mám rád. Abych pravdu řekl, závidím mu štěstí u žen :P. Na začátku příběhu se dozví, že jedna odjela, ale on nelení... A stejně se mu na dovolené vyskytne vražda... A on po vzoru Colomba chodí a povídá si... Dobrá zápletka, dobře propracované osoby, pohodové odpočinkové čtení....

Doctor Who: Pirátská planeta D. Adams
Mám rád seriál. Mám rád Douglase Adamse. Kniha mne v knihovně oslovila obálkou a vůní - narazit v knihovně na novou knihu je přeci jen zázrak.Tahle kniha byla nejen voňavá ale i čtivá. Je dokonalou stravou pro milovníky obého. Vtipná, napínavá... skvělá.

Falešná kočička N. Horáková
velmi příjemné a oddychové čtení. Pokud si potřebujete číst ve vlaku, u vody, na dovolené, vřele doporučuji. Upřímně by mne zajímalo pokračování.

Přišla z moře M. Urban
Kdysi jsem četl několik knih od tohoto spisovatele na doporučení jednoho učitele českého jazyka. Tehdy jsem četl Santiniho jazyk nebo Michaleu... Takže po dlouhé době další Urbanovka. Začátek zajímavý, místy nudný. Konec podivný...

Osamělý mrtvý muž V. Erben
Asi se opakuji, ale kapitána Exnera mám rád. Je to takový český Colombo a Maigret dohromady. Ani on kolikrát nevyslýchá, ale jen si povídá... Dobrá zápletka, dobře propracované osoby, pohodové odpočinkové čtení.

Vyletí ptáček K. Vonnegut Jr.
Na Kurta Vonneguta musí mít člověk náladu. Tentokrát jsem to četl déle, ale zase dost dobré. Povídky je lepší číst jednotlivě a nechat uležet. Výborná byla každá. Ta titulní je překvapivá... stejně jako ty ostatní. Doporučuji

O čem psát...

Otázka, na kterou mám problém si odpovědět. Ne že bych neměl témata, ale mám jich skoro až moc... A nemám jak se rozhodnout, které ztvárním, a které bude stát za hlubší zamyšlení. A na které budu mít čas...

Visí mi ve vzduchu tato témata, která se mi opakovaně vrací

- o nevěře - není to nic, co by se ne osobně týkalo... jsme si tím téměř jist... ale člověk si nemůže být jistý ničím... Hlavně se mi líbí, jak moc velký je rozsah toho, co může být vykládáno za nevěru

- o anonymech - téma, které se mne v poslední době docela týká. V posledních cca 3 měsících jsem jich dostal několik...Většinu jsem nečetl, ale ty co jo, byly zajímavé a zdá se, že měly i v něčem pravdu...

- o mileneckých vztazích - trochu to souvisí s prvním tématem, ale taky ne... Jak já to chápu, milenecký jest vztah, který je odvozen od slova milovat... takže se neomezuje ničím jiným

Pokud má tenhle blog alespoň nějakou čtenářskou základnu, odpovězte prosím... očem mám psát jako o prvním?

Láska bez podmínek?

Nedávno jsem narazil na facebooku na toto téma. Je to téma, které se vrací. Nejen mě, ale i mnoha dalším lidem...
A tak jsem si nadpis článku protáhl Googlem. A našel, že na toto téma bylo naspáno veeeeeelmi mnoho.
A tak začnu citátem z jednoho z článků, který jsme našel díky Googlu.

„Aby jedinec mohl říct ,,Já tě miluju.“ musí být nejdříve schopen říct ,,Já…“

 Ayn Rand 

Ten článek je tady

A ač začal hezkým citátem, tak s ním v mnohém nesouhlasím a hlavně s jeho závěrem, kde autor říká:

Jen taková osobnost je schopná říct: ,,Miluju tě, protože představuješ něco, čeho si vážím a co obdivuju, co máme společného nebo čeho jsi dosáhl/a. mou lásku sis zasloužil, stejně jako já věřím, že si zasloužím tvou. Pokud tyto vlastnosti na jedné nebo druhé straně zmizí, zmizí následně i ona náklonnost mně k tobě nebo naopak.“

Podle mne ten závěr rozporuje sám sebe, zralá osobnost nepotřebuje říkat "zasloužil jsi si /zasloužím si"

Další článek na toto téma, zde, mne oslovil proto, že zátěž, která je v něm popisovaná je vidět na mnoha lidech a mnoho z nich ji dále přenáší na své děti a jejich prostřednictvím se asi bude šířit dál...

Nedostatek bezpodmínečné lásky a přijetí v dětství vede ke ztrátě zdravého sebevědomí a sebedůvěry. Dál se chováme tak, že si uznání a lásku musíme zasloužit. To vede k potřebě získat uznání, pochvalu nebo jakoukoli formu kladné odezvy od okolí. Kde se takový deficit bere? Ve výchově…

Kolik z nás si toto uvědomí, a kolik z nás je schopno s tím něco dělat?

Další článek je z webu www.jsemzena.eu. A ač je věnován ženám 30+, troufám si říci, že autorka jaksi je v závěru mimo. Tady má částečně pravdu...

Bezpodmínečnou lásku je možno dát dětem do tří let. Do tří let totiž dítě nevládne autonomií. A od tří let výše už jde o podmínky. Co ano, co ne, co je v normě a co je za hranicí. Co člověk to odlišné hranice a celý dospělý život jde o snahu (větší či menší) své hranice sladit s ostatními, v rámci spokojeného soužití.

Na konci rozporuje tyto tři mýty jako nesmysly.hlavně z roviny "Já": 

Mýtus č.1 - Mám právo být milován takový, jaký jsem.
Mýtus č.2 - Nemusím se měnit. Jsem jaký jsem a když se ti to nelíbí…
Mýtus č.3 - Láska si neklade podmínky.

Základem však je, hlavně s prvními dvěma pracovat (v podstatě mi přijdou jako jedna množina) - pokud nebudu pracovat sám se sebou a zůstanu jaký jsem, nikam se nedostanu ...

Třetí mýtus je vlastně o tomtéž - bud mám někoho rád bezpodmínečně, nebo ho mám rád o ty podmínky méně. Je to i otázka kompromisu. A pokud nás ten kompromis tlačí jak kamínek v botě, pak si buď zvyknu, nebo kamínek vyhodím... V partnerství, jakémkoliv, buď změním sebe, či své vnímání, nebo partnera...

Poslední dva články tady a tady se oba věnují jedné knize - knize Láska bez podmínek 

A tak završím dalšími dvěma citáty, které se mi moc líbí

Ať jsi jakýkoliv, můžeš s důvěrou vyjadřovat své myšlenky a pocity. Nemusíš se bát, že o mou lásku přijdeš, nejsou tu žádné výhrady ani klauzule, žádné dodatky ve smlouvě. Jediné, co žádám je, abys mě navždy uschoval v paměti jako někoho, kdo tě opravdu miluje.

Není třetí možnost: láska je buď podmínečná, nebo bezpodmínečná. Buď si člověk klade podmínky, nebo ne. A v jaké míře je klade, v takové míře toho druhého ve skutečnosti nemiluje. Nabízí mu pouze výměnu, ne dar. A pravá láska je a vždy musí být darem ve svobodě.