pondělí 11. května 2015

Hrůza, co vše se děje

A je tu další květnový týden. Zatím mě květen ničím moc pozitivně nepřekvapil. Ale ani negativně. Takže je to měsíc zatím dobrý.
Minulý týden mi konečně přišlo jedno důležité rozhodnutí. Výsledkem je, že budu muset být 18 měsíců hodný a nemít pech, jako ve stejně dlouhém období minulém...
Abych přeci jen přinesl něco pozitivního - je to počasí.
A teď zase negativum - tenhle příspěvek jsem rozepsal na mobilu a tady odtud byly další tři odstavce na módní téma. A přijdu domů a nic... grrr Módní téma si nechám na jindy...
Znovu mám určitý pocit vyhoření. Dva kratší týdny mi trochu pomohly, ale jak se mi dnes nechtělo do práce...
Tento víkend se má nejmladší dcera zúčastnila semifinále MR v Mažoretkovém sportu v jednom Středočeském městě nepříliš daleko od nás. I k tomu mám nějaké poznatky. Jen mám takový pocit, že ten sport se stává možná až příliš moderní. Kde jsou léta minulá, kdy mažoretky byly hlavně slečny v jakoby vojenských kostýmech, které pochodovaly za zvuků dechového pochodu.
A ještě jedna poznámka na závěr. Bohužel všechno je na dobu určitou. I doba neurčitá jen znamená, že nevíme, kdy konec určitě nastane. Asi jsem moc velký skeptik, ale život mne naučil věřit v nejhorší a pak už jen být příjemně překvapen.
Dorazily děti domů, končím vysílání.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...