Další historie z mého šuplíku... Připraveno na blogu k zveřejnění a tak jsem to jen přes mobil povolil...
„Chlapi nebrečí.“
Tyto slova nebo jejich obměnu, slyšel každý dospívající kluk nesčetněkrát. Vždy v případě, že se na jeho tváři objevily slzy.
Ale když ten kluk dospěje zjistí, že to tak není. I chlapi brečí. Jen opravdový chlap dokáže dát průchod svým citům a rozbrečet se.
Nebo to co jsem výše napsal není pravda a já nejsem chlap. V poslední době se stalo mnoho věcí, ze kterých mi bylo do breku, ale nebrečel jsem. V poslední době naši rodinu mnohokrát navštívila smrt. A já nebrečel, až teď, když zemřela náše fenka Peggy, kterou jsme měli všichni rádi.
Ale asi jsem chlap, protože brečel i můj otec, kterého já považuji za chlapa. Když se to dozvěděl, měl vztek, ale byl to ten vztek z bezmocnosti. A pak šel kopat hrobeček. A když se vrátil, vím že brečel.
Myslím, že brečet se může tehdy, když člověka něco bolí. A bolí to hodně, tak zevnitř, tak že má člověk pocit, že se všechna světla setměla a je tma, taková tma, která nebude vystřídána světlem. A člověk má pocit úplné bezmocnosti.
Potom slzy tu tmu a bezmocnost mohou odplavit.
„Chlapi nebrečí.“
Tyto slova nebo jejich obměnu, slyšel každý dospívající kluk nesčetněkrát. Vždy v případě, že se na jeho tváři objevily slzy.
Ale když ten kluk dospěje zjistí, že to tak není. I chlapi brečí. Jen opravdový chlap dokáže dát průchod svým citům a rozbrečet se.
Nebo to co jsem výše napsal není pravda a já nejsem chlap. V poslední době se stalo mnoho věcí, ze kterých mi bylo do breku, ale nebrečel jsem. V poslední době naši rodinu mnohokrát navštívila smrt. A já nebrečel, až teď, když zemřela náše fenka Peggy, kterou jsme měli všichni rádi.
Ale asi jsem chlap, protože brečel i můj otec, kterého já považuji za chlapa. Když se to dozvěděl, měl vztek, ale byl to ten vztek z bezmocnosti. A pak šel kopat hrobeček. A když se vrátil, vím že brečel.
Myslím, že brečet se může tehdy, když člověka něco bolí. A bolí to hodně, tak zevnitř, tak že má člověk pocit, že se všechna světla setměla a je tma, taková tma, která nebude vystřídána světlem. A člověk má pocit úplné bezmocnosti.
Potom slzy tu tmu a bezmocnost mohou odplavit.
Není všechno černobílé a nepohřbí své mužství chlap, co se rozpláče.
OdpovědětVymazatOkolnosti jsou rozhodující... vždy a všude. Když si vzpomenu na sebe na tom hřbitově...
Nenechala bych se nijak ovládat a omezovat předsudky...
Podle mého můžeš být jedině takový chlap, jak moc se tak cítíš :o)