Tohle vzpomínání na dny minulé mi jde čím dál hůře... Ale na doporučení mého psychologa si mám psát deníček, a tak když už si ho píši, nechávám projevit svůj exhibicionismus a píši jej veřejně... Minulý týden jsem nějak nezvládal... Prostě toho všeho bylo moc a tak má cholerická povaha vyplula na povrch v nejhorší možné míře...
Co se dělo doma a v práci moc netuším, nějak to šlo mimo mne... a ani si toho moc nepamatuji... takže relativně normálka... Jen měl ten týden nějak málo dní, protože jsem nic nestíhal a vše řešil na poslední chvíli... Navíc jsem se nechal vytočit vším co šlo... Nějak se mi z toho chce brečet...
Týden jsme završili návštěvou u mých rodičů. Podařilo se zabalit si v rekordním čase a tak jsme pomocí autobusů mého zaměstnavatele vyrazili a po hodině cesty i dorazili do cíle. Víkend u rodičů a maminčina strava - jahodové knedlíky a vynikající koprovka, dokonale zvedly celý týden ze dna a spěchu a tak přeci jen ten týden skončil dobře. Při cestě domu jsem museli vlakem, kde se mi podařilo dokonale zblbnout nejen sebe, ale i průvodčího. Nakonec jsme se přeci jen dopočítali a já nestačil žasnout nad cenou jízdného... to by fakt autem bylo levnější...
Asi bych se měl závěrem omluvit ještě Klárce, která prý za všechno může... Škoda jen, že po tom, kam bylo mířeno, se to jen sklouzlo a on neztratil své kouzlo a dál bude... A mrzí mne, že drby a nepochopení a závist jsou mezi námi...
Tady už ide do tuhého, tedy... Nu, ale neboj sa, ještě je to v normálu. Ten deníček určitě pomáhá. I já su zastáncem teho, že týden by měl mí minimálně deset dní, z toho čtyři nepracovní. Ne že bych byla líná (což možná aj jo), ale člověk si musí ten život žít a ne je chodit od neděle do neděle.
OdpovědětVymazatTo je v pořádku, jsem zvyklá, že na mne lidé svedou vše, co se jim nepovede. Mnohdy je to až komické. Asi jako ta vaše hádka. Byla jsem jen nezaujatý pozorovatel, ale i tak bych (a jsem) přizvukovala jemu. Možná víš proč(ne, on mne nenavádí/ěl, nic spolu nemáme a ani to nechystám). Drby tu jsou byly a navždy budou, musíme si všichni zvyknout.
OdpovědětVymazatStejně jako na věčně se zvyšující jeny jízdného, vyšší daně, nižší platy...
Kitt: souhlasím :)