čtvrtek 9. června 2011

Naše kočky, část osmá

Osmá, poslední a závěrečná. Zatím poslední kočka, která nás poctila svou přítomností byl cca půlroční britský modrý kocourek jménem Max. A jak jsme k němu přišli? Max napřed byl na bytě u jednoho našeho souseda, u kterého jsme jej velmi často obdivovali a záviděli jsme ho. Byl opravdu krásný. Jenže...

Max svému původnímu majiteli dělal to, co se v jedné písničce skupiny Greenhrons - "chcával na boty". A nejen na ně... A tak jsem jednoho dne přišel domů a tam Max. A po otázce, zda je u nás na návštěvě, nebo co... jsem se dozvěděl, že na byt. A tak byl...
Úplně první fotka

Oblíbené místo na spaní. Kdo uhodne, kde to je...

Každá krabice v bytě je co nejdříve vyplněna kočkou :-)

I Max nás nakonec opustil. Prostě začal dospívat a začal se toulat. A než jsme ho stačili dát vykastrovat. Zmizel.
Tím se historie našich koček, zatím, končí a pokud bude zájem, dám sem ještě pár fotek.

2 komentáře:

  1. Fotky! Fotky! Fotky!

    Je to opravdu fešák, škoda, že jsem ho nepoznala...

    To místo znám, obvykle je tam uhnízděná Bílá... dám prostor ostatním :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Odhaduji, že je to monitor počítače, ale nejsem si tím jistá

    OdpovědětVymazat

Blog je mrtev

 P o několika marných pokusech oživit toto místo, si i Google všiml. že sem skoro nikdo nechodí a že zde není nový obsah. A tak to přiznávám...