A týden je pryč...

Mám za sebou další týden života. Tento týden jsem se vůbec nenudil... jak jsem psal ve středu tenhle týden měl fakt grády... Postarala se o to má nevlastní dcera... Nevlastní... ale znám jí od jejích 3let... a i když mne v současné době nejspíše nemá moc ráda, já jí rád mám...
Když jsem jí prvně uviděl, to bylo v prosinci asi týden před vánoci, byla to taková milá a bezprostřední holčička. Měl jsem zrovna "rande" s její mamkou a její ex ji vracel po víkendu, kdy byla u něj. Seděli jsme v čajovně a měli jsme linecké cukroví. A Štěpánka nám ho skoro celé snědla a k tomu upíjela naše čaje... Už tenkrát jsem si připadal, jako kdybych k nim patřil... Sice to trvalo ještě rok, než mi začala říkat tati, ale musím vám říct, že to bylo nejhezčí slovo, které jsem od ní kdy slyšel... Ale o tom možná jindy...
V pondělí tedy dcerka odešla. Do cca 21:30 jsem řešil hlášení pohřešování. V úterý jsem byl v práci a celý den byl proložený telefonáty hlavně od policie a manželky. Nakonec se podařilo získat jisté stopy. V 20:00 jsem už věděl jistě, že je v jednom městě cca 50 km odtud. Volal jsem to na 158 a za nedlouho přijela hlídka, že ji mají. O mém telefonátu ani nevěděli. Našli ji vlastní cestou. Nejlepší bylo, že si pro ni máme zajet. Tak jsem volal jejímu biologickému otci a ten jel... Přivezl ji těsně pře půlnocí. Doma dostala kapky, zabalila se a jela s ním k němu domu, do Prahy. Do postele jsme se dostal asi v půl jedné. Ve středu ráno jsem vstával ve 4:00. Ještěže se mi podařilo usnout předtím než přijeli...
Středa byla ospalá. Kde jsem mohl, tam jsem spal. Ještě, že jsme měl tolik pauz. Ve čtvrtek jsem znovu dával na dílnu autobus. Tentokrát kvůli předním dveřím a problémům se řazením, a tak jsou přední dveře konečně opravené a řazení už nemá "zemědělské" vůle. Odpoledne jsme se potkali s naší "hříšnou" dcerou. Její tatínek ji zavezl do školy a po škole už přišla domu. No trochu to dostala... a i pár odpovědí jsme dostali...
V pátek se vrátila nejmladší ze školy v přírodě. Starší děti si vzal jejich otec na víkend už v pátek. Aspoň k něčemu to bylo dobré, ten útěk. Normálně od čtvrtka řešíme, jestli si je vezme aspoň v sobotu. tentokrát to zvládl v pátek :-) v pátek jsem také zjistil, že nás opustil bojler... Konkrétně termostat i těleso... takže večer jen sutedná sprcha
Sobota se tedy nesla v duchu shánění náhradních dílů do bojleru a jeho opravy. Nakonec se povedlo díly sehnat a vyměnit. Jen po vyndání stávajícího tělesa vyšlo najevo, že bojler je skoro až k tělesu plný vodního kamene. Takže nový bojler je otázka maximálně dvou let. :-(
Neděli dopoledne jsem strávil s holčičkami v aquaparku. Tam jsem si zase potvrdil, že to nejsou holčičky, ale vodní myši. Po dvou hodinách stále neměly dost. Tak jsem je násilím utrhl, umyl, vysušil a jeli jsme domu. Já totálně mrtvej a ony plné života a energie... kde ji berou...
Nakonec tedy týden dobře dopadl. Ale opakovat bych ho, hlavně začátek, bych nechtěl. Měl jsem strach a bál jsem se... to nikomu nepřeji.
a dnes vám přeji dobrou noc, ať vás vešky štípou celou noc.