Naše kočky, část první

Kočky... Velmi zajímavý aspekt mého života. Když jsem byl malý a chodil do školky, jednou jsem od paní školníkové dostali mourovaté koťátko. Byl to kocour a dostal jméno Mourek. Postupem času se z něj stal pořádný kocour a rváč, který neprohrál jedinou bitvu. A byl to taky tulák. Několikrát přišel domů až po dvou týdnech potrhanýma ušima ale nikdy s ničím vážnějším. Jednou, to jsem byl ještě na prvním stupni základky, se ze svých potulek nevrátil, ale v té době se všude v okolí rodilo hodně mourovatých koťat... Bohužel jeho foto se nedochovalo.

Další kočku jsem si pořídil až v roce 2003. Bylo to více méně náhodou. V té době jsem dělal servisního technika a jezdil po celých Středních Čechách. Na jednom místě jsem pochválil krásná koťata na fotce s poznámkou, že takové bych taky chtěl. Když jsem tam přijel po nějaké době, tak jsem dostal kotě, které jeden tamní zaměstnanec našel u silnice u rozjeté kočky. A tak jsme se stali majiteli černobílého kocourka. Dostal jméno Felix. Domu jsme ho dovezl v krabici od 6ti lahví piva - tak byl malý. Když jsem ho vezl domu, doufal, jsem že mne s ním manželka nevyhodí, protože ta si žádné domácí zvíře nepřála. Naštěstí se tak nestalo a Felixe máme dodnes. První dva/tři dny se kocourek buď schovával pod ledničkou, kde syčel jako had, nebo vrněl a vyhříval se manželce "na prsou". První fotky Felixe byly na klasický film. Fotky se bohužel vytratily při stěhováni... Tyto jsou z doby, kdy byl u nás už tak dva měsíce.

No a když se na něco zmůžu, povím vám příště i o našich dalších kočkách.